USA, Oregon, Crater Lake National Park

Crater Lake je bezodtokým jezerem sopečného původu, které najdeme na jihozápadě amerického státu Oregon. Leží v kaldeře sopky Mount Mazama v Kaskádovém pohoří, na ploše 52 km2. Jeho maximální délka je 10 km, šiřka 8 km a jeho úctyhodná hloubka 589 m z něj činí nejhlubší jezero USA, druhé nejhlubší v Severní Americe (po kanadském jezeře Great Slave Lake). Tato kaldera vznikla zhruba před 7700 lety, při silné erupci a následném zhroucení 3660 m vysoké sopky Mount Mazama. Tento vulkán se zde začal utvářet asi před půl miliónem let, nejstarší v současnosti nalezené horniny z okolí hory Mount Scott jsou staré zhruba 420 tisíc let.

Crater Lake National Park

V roce 1902 vznikl v okolí tohoto neobvyklého jezera v pořadí pátý nejstarší americký národní park – jediný v Oregonu. Rozloha parku činí 741,48 km2, což je zhruba rozloha naší Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, eventuálně portugalského ostrova Madeira. Na americké poměry tato velikost národního parku není nikterak závratná, ve velikosti je tento park v rámci USA až na 33. místě. Největší národní park USA je rozlohou větší než Slovensko. Nejvyšším bodem parku Crater Lake je vrchol hory Mount Scott (2721 m n. m.).

Crater Lake National Park

Uvedené skutečnosti naznačují, že většina pozoruhodností tohoto severoamerického národního parku je samozřejmě povahy geologické, celý park je pozoruhodným geologickým areálem. Avšak i zdejší živá příroda může zaujmout, také po stránce botanické mohou místní hory nabídnout řadu zajímavostí. Studium přírodních poměrů této poměrně odlehlé části Severní Ameriky bylo započato až v devadesátých letech 19. století, jedním z průkopníků poznání zdejší oblasti byl William Gladstone Steel (1854–1934), přezdívaný Father of Crater Lake.

Crater Lake National Park

Vegetaci v oblasti Crater Lake tvoří především jehličnatý les, který pokrývá většinu zdejších horských svahů. Lesy jsou tu spíše suché, v keřovém i bylinném patře dosti chudé.
Podle nadmořské výšky bývá zdejší oblast členěna do tří pásem: Dolní pásmo (v nadmořské výšce okolo 1370 m) je charakterizováno porosty borovice těžké (Pinus ponderosa), která se vyskytuje především v jihovýchodní a severovýchodní části parku, ve vlhkých kaňonech. Střední, tzv. kanadské pásmo (zhruba ve výšce 1520 m) tvoří les s dominantní borovicí pokroucenou (P. contorta) a borovicí pohorskou (P. monticola). Nejvyšší oblast, tzv. hudsonská zóna ve výšce okolo 1830 m zahrnuje lesy s tsugou (Tsuga mertensiana), kterou ještě výše (zhruba od výšky 2290 m n. m.) střídá borovice bělokmenná (Pinus albicaulis). Ta vystupuje v rozvolněnějších porostech na hřebenech a nejvyšším vrcholu parku.

Crater Lake National Park

Kromě borovic a tsug se v parku vyskytují i další jehličnany, jmenujme zde třeba pět taxonů zdejších jedlí, k nimž patří jedle Abies magnifica var. shastensis, dále jedle líbezná (Abies amabilis), jedle vznešená (Abies procera), jedle plstnatoplodá (Abies lasiocarpa), jedle ojíněná (Abies concolor), z dalších druh pacifického pobřeží západu USA pazerav cedrový (Calocedrus decurrens) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii), smrky zastupuje pacifický druh smrk Engelmannův (Picea engelmannii).

Crater Lake National Park

Listnaté stromy a keře v parku jsou méně četné, najdeme tu olše Alnus sinuata a Alnus incana subsp. tenuifolia, dub Quercus garryana, z topolů Populus tremuloides a Populus trichocarpa, javor Acer glabrum, zimolez zákrovečný (Lonicera involucrata) nebo zastupce růžovitých celoterčník různobarvý (Holodiscus discolor).
V severní části parku objevíme i svéráznou pouštní krajinu. Pyroklastický proud při erupci sopky pohřbil původní terén pod silný nános pemzy a popela. Biodiverzita v této poušti není velká, přesto však i zde lze najít asi 14 druhů rostlin, které tu dokáží přežívat (např. Arenaria aculeata, Carex breweri, Carex halliana, Elymus elymoides, Hulsea nana, Pinus contorta, Aconogonon davisiae aj.).

Crater Lake National Park

Celkem v parku roste na 680 taxonů rostlin, z nichž je zhruba 50 nepůvodních. Nejběžnějším keřem je v této oblasti endemický rybíz Ribes erythrocarpum, byliny nejčastěji zastupuje bika Luzula hitchcockii. A tak ze zárazovitých tu najdeme třeba všivec Pedicularis racemosa, druhy Castilleja miniata, Castilleja applegatei, Castilleja pilosa, z vřesovcovitých nechybí hruštice jednostranná (Orthilia secunda), medvědice Arctostaphylos patula, brusnice Vaccinium scoparium a V. membranaceum, Allotropa virgata, Phyllodoce empetriformis, Pyrola picta, z miříkovitých Cogswellia martindalei, bobovitých Lupinus lyallii, šruchovitých Cistanthe umbellata, rdesnovitých Bistorta bistortoides nebo Eriogonum pyrolifolium, z hvězdnicovitých jsou tu doma Artemisia tridentata, Ericameria nauseosa, Erigeron compositus, Eucephalus ledophyllus a Hieracium albiflorum, vstavačovité zase zastupují Calypso bulbosa, korálice Corallorhiza mertensiana, Corallorhiza maculata, bradáček Listera caurina, vemeníky Platanthera stricta a Platanthera dilatata, švihlík Spiranthes romanzoffiana, či smrkovník Goodyera oblongifolia.

Crater Lake National Park

Z rostlin jiných čeledí jmenujme ještě například jahodník Fragaria virginiana, pstroček Maianthemum racemosum subsp. amplexicaule, kýchavici Veratrum viride, srdcovku zdobnou (Dicentra formosa), kandík Erythronium grandiflorum, batolku Claytonia lanceolata, kejklířky Erythranthe guttata a E. lewisii, silenku Silene douglasii nebo koniklec Pulsatilla occidentalis.

Crater Lake National Park

Fotografovala Pavlína Zahradníková, jaro 2012.