Syn.: Crepis nestmeirii F. Herm. et Degen, Crepis stribrnyi Velen., Crepis nemetzii Rech. f., Crepis rhoeadifolia M. Bieb., Barkhausia byzantina DC., Barkhausia rhoeadifolia (M. Bieb.) M. Bieb.
Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Crepis foetida subsp. rhoeadifolia
Rozšíření: Roste v jihovýchodní Evropě a v jihozápadní Asii od Panonské nížiny přes Balkánský poloostrov, severní pobřeží Černého moře až ke Kaspiku. Izolovaně se vyskytuje v Čechách. Zavlečena i do Severní Ameriky (Wisconsin). U nás roste v teplejších oblastech roztroušeně, jinde vzácně.
Ekologie: Roste na místech ovlivněných člověkem, podél cest, na náspech, v kolejištích, v suchých trávnících, lomech, ve vinicích, v pásmu nížin až pahorkatin. Kvete od června do září.
Crepis foetida subsp. rhoeadifolia
Popis: Jednoletá, hustě chlupatá, zvláště po rozemnutí páchnoucí bylina, 10–50 cm vysoká. Olistěná lodyha je přímá, větvená, větve jsou vystoupavé. Přízemní listy jsou řapíkaté, proměnlivého tvaru, lodyžní jsou kracovitě peřenoklanné až peřenosečné, přisedlé. Úbory skládají rozvolněné laty, před rozkvětem jsou často nící, pří rozkvětu se napřimující. Zákrov je dvouřadý, za květu široce zvonovitý, vnější zákrovní listeny jsou zdéli poloviny až třech čtvrtin vnitřních, které jsou porostlé měkkými kadeřavými chlupy. Květy jsou pouze jazykovité, žluté, okrajové květy jsou prodloužené, s pěti zuby, na spodu s červenými proužky. Nažky vytváří typicky dvojí, vnější jsou kratší jen s kratičkým zobánkem, vnitřní, jichž je většina, jsou delší s dlouhým úzkým zobánkem. Oba typy nažek jsou zakončeny jednoduchým víceřadým chmýrem.
Ohrožení a ochrana: Škarda smrdutá mákolistá je zařazena k vzácnějším taxonům naší květeny vyžadujícím další pozornost (C4a).
Crepis foetida subsp. rhoeadifoliaCrepis foetida subsp. rhoeadifolia
Crepis foetida subsp. rhoeadifolia
Fotografováno dne 13. 7. 2009 (Praha-Krč).