Syn.: Crescentia ternata Sessé et Moc., Crescentia trifolia Blanco, Otophora paradoxa Blume, Parmentiera alata (Kunth) Miers, Parmentiera alata Kunth, Pteromischus alatus (Kunth) Pichon
Česká jména: kujeta (Presl 1846)
Čeleď: Bignoniaceae Juss. – trubačovité
Crescentia alata
Rozšíření: Vyskytuje se ve Střední Americe od Mexika po západní část Kostariky.
Ekologie: Provází poloopadavé lesy v územích s výraznou suchou periodou. Květy se otevírají v noci a jako opylovači se uplatňují především netopýři.
Popis: Poloopadavý strom vysoký až 8 m, s prutovitými větvemi; kmen může dorůstat až do průměru 25 cm. Listy vyrůstají v střídavě postavených svazečcích, spolu bývají přítomny listy jednoduché a trojčetné; jednoduché listy jsou obvejčité; trojčetné listy mají křídlatý řapík dlouhý 2,5–11,5 cm; lístky jsou obkopinaté, 1–4,5 cm dlouhé a 0,3–1,5 cm široké (prostřední bývá největší), chrupavčité, lysé, celokrajné, se zaokrouhleným vrcholem. Květy vyrůstají jednotlivě přímo z kmene (kauliflorie); kalich je hluboce dvoudílný, světle zelený, s hnědooranžovým nádechem, měkce chlupatý; koruna je trubkovitá, prohnutá, asi 5 cm dlouhá, hnědavá, s tmavopurpurovými proužky, nepříjemně páchnoucí; tyčinky jsou 4, dvoumocné; svrchní semeník vzniká srůstem 2 plodolistů. Plody jsou kulovité až elipsoidní, 8–10 cm v průměru, žlutozelené, velmi tvrdé; početná srdčitá semena jsou v nakysle vonící dužnině.
Záměny: Příbuzný druh Crescentia cujete se vyznačuje všemi listy jednoduchými, její plody jsou větší, a proto mají vyšší užitnou hodnotu. V přírodě zřejmě dochází mezi oběma druhy k hybridizaci.
Poznámka: Patří mezi tzv. kalebasové stromy, jejichž vydlabané tvrdé plody byly používány jako nádoby.
Crescentia alataCrescentia alata
Crescentia alata
Crescentia alata
Crescentia alata
Crescentia alata
Fotografovaly Alena Vydrová, dne 25. 2. 2009 (Kostarika, distr. Liberia, Potrerillos, u řeky Tempisquito), a Jindřiška Vančurová, dne 6. 2. 2015 (Guatemala, Takalik Abaj).