Pietro Crescenzi (Petrus de Crescentius, Pietro de Crescenzi, Pier de Crescenzi) žil v letech 1233 až 1321, narodil se v Bologni. Byl to italský právník, ale i přírodovědec, autor agronomických spisů.

Crescentius

Na univerzitě v Bologni studoval kromě práv i medicínu. Svou právnickou profesi vykonával v řadě severoitalských měst – Senigallia (1269), Asti (1271), Imola (1283), Ferrara a Pisa (1286), Brescia (1292), Piacenza (1298). Skutečnou nesmrtelnost mu však přineslo až autorství dvanáctidílného zemědělského spisu Opus ruralium commodorum libri XII. (Liber ruralium commodorum, De Omnibus agriculturae partibus), který napsal okolo roku 1305, tedy zhruba ve svých sedmdesáti letech. O zahradních oborech se hovoří především v 2., 4., 5., 6., 8., 11. a 12. knize, najdeme zde pojednání o vinohradech, stromech, bylinách, ale i o zahradách obecně.
Tento spis bývá hodnocen jako nejlepší agronomické dílo středověké Evropy, mělo jistě značný vliv na rozvoj zemědělské literatury i na formování odborné terminologie. Zároveň je cenným dokladem o podobě zahrad ve středověku. I když Crescenzi navazuje na starší autory (Albertus Magnus, Rutilius Taurus Aemilianus Palladius, Marcus Terentius Varro, Lucius Junius Moderatus Columella), jeho přístup je kritický, čerpá také z vlastních zkušeností.
Spis byl přeložen z latiny i do italštiny (v roce 1350), francouzštiny (1373), němčiny a češtiny (konec 15. století), polštiny (1549) a angličtiny (1616). Mnohokrát byl vydán i později v tištěné podobě, například v roce 1471 v Augsburku (Günther Zainer), v roce 1486 v Strasbourku (Georg Husner) i jinde.

Na jeho počest pojmenoval C. Linné středo- a jihoamerický rod Crescentia, Bignoniaceae.
Crescentius