Syn.: Crocus vernus subsp. albiflorus (Kit. ex Schult.) K. Richt.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Crocus albiflorus
Rozšíření: Alpský druh, u nás je původní patrně jen na Šumavě a v Novohradských horách, na dalších lokalitách (např. Krkonoše, Žďárské vrchy, východomoravské Karpaty) je zřejmě vysazený a zplanělý.
Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, na půdách hlinitých až jílovitých, slabě kyselých až neutrálních. V Alpách roste až do nadmořské výšky 1850 m, u nás v pásmu od 300 do 800 m n. m. Kvete od dubna do května.
Crocus albiflorus
Popis: Vytrvalá bylina se zploštěle kulovitou hlízou. Listy (2–4) jsou čárkovité, objevují se po rozkvětu, květy jednotlivé nebo po 2, trubka okvětí je 3–15 cm dlouhá, okvětní cípy jsou 4–5krát delší než široké, obkopinaté, nahoře tupé, bílé, fialové nebo bledofialově pruhované, čnělka je kratší než tyčinky. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Šafrán bělokvětý je zařazen mezi silně ohrožené druhy naší květeny (C2r), v kategorii silně ohrožených je chráněn i zákonem (§2).
Poznámka: Přechodné formy k šafránu karpatskému (Crocus heuffelianus), které jsou snad hybridního původu a objevují se místy na Moravě, byly popsány jako Crocus ×fritschii Derganc.
Crocus albiflorusCrocus albiflorus
Crocus albiflorus
Crocus albiflorus
Fotografovali Zdeněk Podešva, ve dnech 30. 3. 2002 (PP Lačnov) a 29. 3. 2003 (PP Za lesem), a Vít Grulich, dne 20. 3. 2016 (Šumava, u Křišťanova).