CROCUS ALBIFLORUS Kit. ex Schult. – šafrán bělokvětý / šafran bielokvetý

Syn.: Crocus vernus (L.) Hill. subsp. albiflorus (Kit. ex Schult.) K. Richt.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité

Rozšíření: Alpský druh, u nás je původní patrně jen na Šumavě a v Novohradských horách, na dalších lokalitách (např. Krkonoše, Žďárské vrchy, východomoravské Karpaty) je zřejmě vysazený a zplanělý.
Ekologie: Roste na loukách a pastvinách, na půdách hlinitých až jílovitých, slabě kyselých až neutrálních. V Alpách roste až do nadmořské výšky 1 850 m, u nás v pásmu od 300 do 800 m n. m.
Popis: Vytrvalá bylina se zploštěle kulovitou hlízou. Listy (2–4) čárkovité, objevují se po rozkvětu, květy jednotlivé nebo po 2, korunní trubka 3–15 cm dlouhá, korunní lístky 4–5krát delší než široké, obkopinaté, nahoře tupé, bílé, fialové nebo bledofialově pruhované, čnělka kratší než tyčinky, kvete od dubna do května. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Šafrán bělokvětý je zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1), v kategorii silně ohrožených je chráněn zákonem (§2).
Poznámka: Přechodné formy k šafránu karpatskému (Crocus heuffelianus), které jsou snad hybridního původu a objevují se místy na Moravě, byly popsány jako Crocus ×fritschii Derganc.


Fotografoval Zdeněk Podešva ve dnech 30. 3. 2002 (PP Lačnov) a 29. 3. 2003 (PP Za lesem).