Syn.: Crocus lineatus Jan, Crocus italicus Gaudin, Crocus argenteus Sabine, Crocus circumscissus Haw., Crocus adamii J. Gay, Crocus minimus Hook., non DC., Crocus annulatus Herb., Crocus pusillus Ten., Crocus alexandri Ničić ex Velen., Crocus tauricus (Trautv.) Puring, Crocus weldenii Hoppe et Fürnr., Crocus pestalozzae Boiss., Crocus praecox Haw.
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Crocus biflorus
Rozšíření: Východní Středozemí, oblast okolo Černého moře, Kavkaz – od Itálie přes Bulharsko, Řecko, Turecko, Arménii až na Kavkaz, dále areál zasahuje až do Iráku a Íránu. Vyskytuje se i na ukrajinském Krymu. Jedná se o velmi polymorfní druh s řadou poddruhů a variet – na našich snímcích je zachycen C. b. subsp. pulchricolor.
Ekologie: Roste na kamenitých loukách a pastvinách, v řídkých lesích, objevuje se také v okolí lidských sídel, kolem cest, nezřídka i na ruderálních stanovištích. Kvete od února do května.
Crocus biflorus
Popis: Vytrvalá bylina s kulovitou hlízkou, která dosahuje až 1,5 cm v průměru. Listy (3–5) jsou zhruba stejně dlouhé nebo i vyšší než květy, jsou zelené se středovým bílým pruhem, lysé. Květy vyrůstající po 1–3(–4) jsou bílé nebo namodralé s několika purpurovými podélnými pruhy na vnější straně vnějších okvětních lístků, uvnitř je květ žlutý. Trubka je 3–6(–10) cm dlouhá, okvětní lístky jsou obkopinaté až obvejčité, zhruba 3–3,5 cm dlouhé a 1,2 cm široké, prašníky jsou žluté, čnělka oranžová až červená. Plodem je tobolka.
Crocus biflorusCrocus biflorus
Crocus biflorus
Ohrožení a ochrana: Crocus biflorus (syn. C. tauricus) je uveden jako chráněný druh v Červených knihách Ruska i Ukrajiny.
Poznámka: Nezřídka bývá tento druh pěstován v zahradách, je to oblíbená okrasná jarní cibulovina, jejíž pěstování je poměrně snadné.
Crocus biflorus
Crocus biflorus
Fotografováno dne 14. 5. 2010 (Turecko, Uludağ, asi 2000 m n. m.).