Syn.: Crocus albiflorus subsp. heuffelianus (Herb.) Suess., Crocus banaticus Heuff., nom. illeg.
Česká jména: šafrán Heuffelův (Dostál 1950), šafrán karpatský (Kubát 2002)
Slovenská jména: šafran Heuffelov (Dostál 1950), šafran karpatský (Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Iridaceae Juss. – kosatcovité
Crocus heuffelianus
Rozšíření: Druh se objevuje v Karpatech, od východní Moravy přes západní Ukrajinu po Banát v Rumunsku. V České republice jsou za původní považovány lokality na Moravě, zde především v podhůří Beskyd, ve Vsetínských vrších a Javornících, a dvě lokality nacházející se mimo souvislý areál druhu: ve Slezsku (Opavsko) a v podhůří Orlických hor. Doklady o rozšíření tohoto druhu z Čech jsou většinou považovány za mylné a předpokládá se záměna se šafránem bělokvětým (Crocus albiflorus) nebo s druhy zplanělými z kultury.
Ekologie: Roste především na vlhčích loukách, občas na okrajích olšin a v blízkosti potoků. Vyhledává vlhčí, humóznější, na živiny bohaté, neutrální až slabě kyselé půdy. Kvete v březnu a dubnu.
Crocus heuffelianus
Popis: Vytrvalá, 8–20 cm vysoká bylina. Podzemní hlíza s bělavými kořeny je zploštěle kulovitá, bílá, obalená hnědými rozpadajícími se zbytky pochev, dosahuje 12–15 mm v průměru. Listy vyrůstají v počtu 2–4 společně s květenstvím, zprvu jsou 4–8 cm dlouhé, 2–3 mm široké a nepřevyšují květenství, později dorůstají délky až 32 cm. Listy jsou tmavě zelené, lysé, na vrcholu tupé, uprostřed vmáčklý světle zelený až bělavý pruh. Listy jsou při bázi kryté tenkými bělavými až průhlednými šupinami. Květy vyrůstají z hlízy, většinou se objevuje jeden květ, vzácně dva a více. Okvětí je nálevkovité, okvětní trubka sahá až pod povrch půdy a je kryta bělavým listenem. Okvětí je bělavé na bázi, přičemž tato barva se postupně mění ve světle fialovou. Okvětní je tvořeno 6 přibližně stejnými okvětními cípy, které jsou protáhlé, lžičkovitě vypouklé, obvejčité a na vrcholu mohou být lehce vykrojené, 3,5–4,5 cm dlouhé a 0,7–1,5 cm široké. Prašníky jsou asi 1,5 cm dlouhé, nikdy nedosahují blizen. Semeník je 7–9 mm dlouhý, čnělka 7–13 cm dlouhá, dosahuje vrcholu okvětí. V horní části se člení do 3 nápadně oranžových nálevkovitých až vějířovitých ramen s bliznami. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: V České republice je tento druh dle Červeného seznamu (2012) řazen mezi kriticky ohrožené (C1b) a je chráněn zákonem jako druh silně ohrožený (§2). Slovenský Červený seznam (2015) jej klade k druhům nedostatečně prostudovaným (DD), i zde je chráněn zákonem (§). K chráněným druhům patří i na Ukrajině a v Maďarsku.
Poznámka: Z taxonomického hlediska je tento šafrán dosti problematický. Byl popsán z území dnešního Rumunska. Kromě nominátního poddruhu bývá rozlišován ještě poddruh C. h. subsp. scepusiensis ze slovenských i polských Západních Karpat (od Malé Fatry přes Tatry po Muránskou planinu), byl popsán na základě rostlin ze Spiše. Ten by se měl od nominátního poddruhu odlišovat především chlupatým ústím špičatých okvětních cípů. V současnosti bývá na Slovensku tento taxon hodnocen jako samostatný druh Crocus discolor; toto jméno se vztahuje k rostlinám původně z Gemeru. V Polsku bývá označován (také na druhové úrovni) jako Crocus scepusiensis a uvádí se z polské Oravy, Tater, Podhalí, dokonce i z okolí obce Bochnia ležící východně od Krakova. Z Oravy byl ovšem popsán ještě další druh Crocus babiogorensis. Celý okruh těchto jarních karpatských šafránů by bylo vhodné podrobit dalšímu důkladnému studiu.
Crocus heuffelianus
Crocus heuffelianusCrocus heuffelianus
Crocus heuffelianus
Crocus heuffelianus
Crocus heuffelianus
Fotografovali František a Jan Mazáčovi, ve dnech 5. a 6. 3. 2016 (Opavsko, PR Hořina).