Syn.: Crotalaria furfuracea Boiss., Cytisus persicus Burm. f., Spartium persicum (Burm. f.) Willd.
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité
Crotalaria persica
Rozšíření: Roste na východě Arabského poloostrova v jižní části Jemenu, v Ománu a Sjednocených arabských emirátech, a dále v jižním Íránu a jihozápadním Pákistánu.
Ekologie: Roste na vyprahlých písčitých nebo štěrkovitých místech s nezapojenou vegetací, zejména na okrajích polopouští až pouští, často na písečných dunách.
Crotalaria persica
Popis: Keřík vysoký až 65 cm; větvičky jsou přitiskle chlupaté, zakončené ostnem, často ležící na podkladu. Listy často zcela chybějí, pokud jsou vyvinuty, jsou střídavé, trojčetné, s řapíkem až 4 cm dlouhým a krátce řapíčkatými, kopinatými, špičatými, hustě přitiskle chlupatými lístky, z nichž postranní jsou asi 1,3 cm dlouhé a 0,4 cm široké, prostřední až 3,2 cm dlouhý a 0,5 cm široký. Květenství je řídký prodloužený hrozen; květní stopky jsou asi 0,5 cm dlouhé; kalich je zvonkovitý, asi 0,5 mm dlouhý, přitiskle chlupatý, cípy jsou asi 2,5 mm dlouhé; pavéza je asi 0,5 cm dlouhá, stejně jako křídla žlutavá, člunek je nafialovělý; tyčinek je 10, na bázi srostlých, pětice jsou různě dlouhé. Lusk je chlupatý, 6–7 mm dlouhý, s 2 pouzdry, v každém jsou 2 semena.
Crotalaria persica
Crotalaria persica
Fotografováno dne 28. 9. 2015 (Omán, gov. Ash Sharquiyah, Al Ashkarah).