Česká jména: zobatec (Presl 1846)
Čeleď: Hypoxidaceae R. Br.
Curculigo seychellensis
Rozšíření: Endemit Seychelského souostroví. Vyskytuje se pouze na vyšších žulových ostrovech vnitřní skupiny (Mahé, Praslin a Silhouette). Rod má asi 13 druhů, které jsou rozšířeny od západní Afriky po jižní Čínu.
Ekologie: Zastíněná místa v podrostu neopadavých tropických lesů, v nadmořských výškách 150–600 m. Dává přednost humózním, živinami dobře zásobeným půdám, v prostředí vysokých teplot (roční průměr 23–27 °C), průměrných ročních srážkových úhrnů kolem 2000 mm a vyšší vzdušné vlhkosti.
Curculigo seychellensis
Popis: Statná, vytrvalá, širokolistá jednoděložná bylina. V zemi se nachází krátký oddenek, z něhož přímo vyrůstají trsy dlouze řapíkatých, 50–120 cm dlouhých listů. Řapíky jsou opatřeny tmavými trojúhelníkovitými trny, listová čepel je kopinatá, 30–70 cm dlouhá a 20–50 cm široká, celokrajná, na vrcholu dvouklaná a protažená do dlouhých špiček, žilnatina každé strany čepele vybíhá ze střední žilky, postranní žilky jsou souběžné, bez anastomóz, listy jsou podél žilek nápadně řasnatě složené. Květy vytvářejí hroznovité až téměř okolíkaté květenství, které vyrůstá přímo z podzemního oddenku na krátkém, sotva 15 cm dlouhém, bezlistém stvolu a je zcela ukryto mezi listovými řapíky. Květy jsou trojčetné, mají asi 3 cm v průměru: okvětí je nerozlišené a tvoří jej celkem 6 žlutých okvětních lístků, nektaria chybějí, tyčinek je 6, gyneceum srůstá ze 3 plodolistů a vytváří spodní semeník.
Poznámka: Rostliny velmi připomínají semenáčky palem, zejména kokosu, jejich široké čepele jsou dobrou adaptací na podmínky se slabou intenzitou rozptýleného slunečního záření.
Curculigo seychellensisCurculigo seychellensis
Curculigo seychellensis
Fotografovali Vít Grulich a Alena Vydrová, ve dnech 2. a 4. 2. 2011 (Seychely, ostrov Mahé: NP Morne Seychellois, Morne Blanc a Val Riche).