Syn.: Cuscuta alba Presl., Cuscuta gussonei Gasparr ex Engelman, Cuscuta minor Gray, Cuscuta muelleri Strail, Cuscuta subulata Tineo in Guss., Cuscuta trifolii Bab.
Česká jména: kokotice menší (Presl 1819, Presl 1846), kokotinka menší (Opiz 1852), zezulina menší (Sloboda 1852), kokotice menší (Čelakovský 1879), kokotice jetelová nebo povázka / kokotice mateřídoušková (Polívka 1912), kokotice povázka (Dostál 1989, Kubát 2002)
Čeleď: Cuscutaceae (Dum.) Dum. – kokoticovité; Convolvulaceae Juss. – svlačcovité
Cuscuta epithymum
Rozšíření: Téměř celá Evropa – od Španělska a Velké Británie až po jižní Skandinávii a Ukrajinu, objevuje se izolovaně i v jižním Rusku, Malé Asii, na Kavkazu, v jižní Sibiři, vyskytuje se také v severozápadní Africe. Druh byl zavlečen i na oba americké kontinenty (např. argentinské provincie Buenos Aires a Córdoba), do střední a jižní Afriky, Austrálie a na Nový Zéland.
Ekologie: Roste na suchých travnatých a křovinatých stráních, v lesních lemech, podél cest, také na rumištích, vzácně i na mokrých stanovištích, v pásmu od nížin do podhůří, vzácněji i výše.
Popis: Jednoletá, nezelená, parazitická liána, lodyha tenká, hladká, lysá, 15–50 cm dlouhá, bělavá, žlutavá až nachová, listy zakrnělé, květenství kulovité, 5–30květé, květy 5četné, bělavé, bělavě růžové až načervenalé, kalich kratší než korunní trubka, korunní cípy trojúhelníkovité až vejčité, vzpřímené, rozložené až nazpět ohnuté, tyčinek 5, vyčnívají z koruny. Kvete od července do října, plodem je kulovitá tobolka. Druh je velmi proměnlivý.
Poznámka: Parazituje na různých hostitelích, dříve byl tento druh nebezpečím především pro jetelová a vojtěšková pole. Kokotice se omotá kolem jiné rostliny, naruší její pletivo a zapustí haustoria do těla této hostitelské rostliny. Tím získává organické látky a vodu.
Cuscuta epithymumCuscuta epithymum
Cuscuta epithymum
Fotografováno dne 30. 7. 2006 (Brno, Hády).