Syn.: Antirrhinum aequitrilobum Viv., Linaria insularis Rouy
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité
Rozšíření: Těžiště rozšíření leží na ostrovech v západní části Středozemního moře: na Baleárách (pouze Mallorca, Menorca a Cabrera), Korsice a Sardinii, také na menších ostrovech při toskánském pobřeží. Výskyt na evropském kontinentě ve Španělsku a v italské Ligurii je pochybný. V areálu je rozlišováno několik poddruhů, např. subsp. insularis na Korsice. Zobrazené rostliny odpovídají poddruhu nominátnímu.
Ekologie: Roste na zastíněných skalkách na vápencových i krystalických podkladech, od hladiny moře až do nadmořské výšky 1800 m.
Popis: Vytrvalá bylina, tvořící trsy poléhavých nebo plazivých lodyh dlouhých až 40 cm; lodyhy jsou jemné, velmi tenké, zpravidla chlupaté. Listy jsou střídavé až téměř vstřícné; řapík je 0,8–6,5 cm dlouhý; čepel je v obrysu okrouhlá až ledvinitá, 3-5laločná, 0,5–3 cm dlouhá, se zaoblenými laloky, řídce chlupatá. Květy jsou jednotlivé v paždí listů, souměrné, na 0,7–3,5 cm dlouhých stopkách; kališní cípy jsou 1,5–3 mm dlouhé, špičaté, řídce chlupaté; koruna je pyskatá, 6–14 mm dlouhá, světle modrofialová až fialová, řidčeji blankytně modrá, v ústí nažloutlá, tmavěji žilkovaná, dolní pysk je trojlaločný, světlý, ostruha je 1,5–3,5 mm dlouhá. Plody jsou kulovité lysé tobolky, 2,5–4 mm v průměru.
Fotografováno dne 17. 5. 2013 (Itálie, Sardinie, Villanova Monteleone).