Česká jména: karbus zahradní (Vusín 1729), artyčok španielský (Presl 1846), artyčok kardový, kardy (Mareček 1994)
Čeleď: Asteraceae Martinov – hvězdnicovité

Rozšíření: Původním je tento druh ve Středozemí a v Makaronésii, objevuje se zde v několika poddruzích a varietách. Na našich snímcích je zachycena makaronéská endemická varieta C. c. var. ferocissima. Druh byl zavlečen i na západní pobřeží Severní a Střední Ameriky, do Austrálie a na Nový Zéland.
Ekologie: Roste na xerotermních trávnících, na skalnatých a kamenitých stráních a svazích, na pastvinách, především v pobřežních oblastech, také v okolí lidských sídel a podél cest.
Popis: Dvouletá až vytrvalá bylina, 15–70 cm vysoká (v kultuře obvykle vyšší, až do 180 cm), lodyha přímá, v horní části větvená, přízemní listy v růžici, řapíkaté, až 40 cm dlouhé, peřenosečné až peřenodílné, členěné v úzké trnité úkrojky, na rubu běloplstnaté, lodyžní listy přisedlé. Úbory 4–5 cm v průměru, zákrovní listeny silně ostnité, květy trubkovité, modrofialové, vzácně i bílé, kvete od června do října. Plodem je nažka.
Využití: Z artyčoku kardového byl vyšlechtěn artyčok zeleninový (Cynara scolymus), který je již od starověku pěstován jako zelenina. Sklízejí se lůžka úborů a vybělené řapíky listů. V nejteplejších oblastech se pěstuje i u nás. Ze semen se lisuje olej, který se používá k výrobě mýdel, šamponů i krémů na boty.





Fotografováno dne 30. 6. 2005 (Portugalsko, Madeira, Ponta de São Lourenço).









