Syn.: Daucus halophilus Brot.
Čeleď: Apiaceae Lindl. – miříkovité
Daucus carota subsp. halophilus
Rozšíření: Endemit jihozápadu Portugalska.
Ekologie: Typickým stanovištěm jsou pobřežní útesy a zazemněné písečné duny. Vystupuje do nadmořské výšky jen 50 m.
Daucus carota subsp. halophilus
Popis: Vytrvalá, šedě pýřitá bylina vysoká 12–25 cm, obvykle od báze větvená; postranní větve vystoupavé. Přízemní listy jsou v obrysu oválné, 1–2(–3)krát peřenosečné, hustě chlupaté, úkrojky posledního řádu jsou oválné, tupé a na vrcholu s hrotem. Květenství je hustý složený okolík (3–)4–15 cm v průměru, za květu polokulovitý, s 30–120 paprsky dlouhými 1,5–5 cm; listenů obalu je 8–10, peřenodílných až peřenoklaných, s koncovými částmi oválnými; obalíček tvoří 7–8 zpeřených listenů; sterilní centrální květ bývá někdy přítomen; korunní lístky jsou 0,9–1,5 mm dlouhé, obsrdčité, bílé, okrajové jsou poněkud zveličené; semeník je spodní. Plody jsou ostnité, vejcovité nebo elipsoidní dvounažky 2–3,5 mm dlouhé a 1,5–2,5 mm široké, na primárních žebrech s jednoduchými chlupy, na sekundárních žebrech s přímými osténky zakončenými tuhými hvězdicovitými brvami nebo kotvičkovitými háčky.
Poznámka: Mrkve na Pyrenejském poloostrově jsou dosti obtížná skupina, rozlišuje se zde 7 druhů a navíc v rámci druhu Daucus carota celkem 9 poddruhů; řada z těchto taxonů jsou zdejší endemity.
Daucus carota subsp. halophilus
Daucus carota subsp. halophilus
Daucus carota subsp. halophilus
Daucus carota subsp. halophilus
Daucus carota subsp. halophilus
Daucus carota subsp. halophilus
Fotografovala Jindřiška Vančurová, ve dnech 15. 10. 2015 (Portugalsko, Almograve) a 17. 10. 2015 (Portugalsko, Vila Nova de Milfontes).