Přiznám se, že když jsem od něj dostal první mail, byl jsem potěšen především tím, že pochází z mé rodné vísky – Ostravy. Pak jsem se ale podíval do přílohy onoho mailu na jeho ilustrace a pochopil jsem, že na tomto klučinovi se mi vůbec nebude líbit jen jeho místo narození, podobné botanické ilustrace jsem totiž u nás dosud neviděl. Naprosto svébytný rukopis spojený s dokonalým smyslem pro detail – tak bych charakterizoval to, co mě při prvém pohledu na jeho práce napadlo. Po celou dobu soutěže bylo jeho jméno skloňováno ve všech pádech, každý člen poroty si jeho obrázky prohlížel s hodně velkým zaujetím. Takže nakonec vlastně nebylo vůbec žádným překvapením, že David Vojtuš v soutěži O nejlepší botanickou ilustraci zvítězil!
David Vojtuš
Jak to s tebou bylo dosud?
Vystudoval jsem Střední uměleckou školu v Ostravě, obor Vědecká kresba a ilustrace. Po maturitě jsem rok studoval obor Mediální a didaktická ilustrace na Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni. Teď po ukončení prvního ročníku v Plzni pokračuji ve studiu fakulty umění Ostravské univerzity, obor Volná grafika.
Na střední školu jsem šel hlavně kvůli vědecké ilustraci, ale pokud nebudu počítat své vlastní mimoškolní snažení, tak jsem se k vědecké ilustraci dostal až ve čtvrtém roce studia, tedy u maturitní zkoušky. V tomto směru jsem byl ze střední školy trochu zklamaný, ale na druhou stranu mi dala hodně věci, bez kterých bych byl dnes asi trochu pozadu.
Rok v Plzni bych popsal jako velký skok v mém výtvarném růstu. Dostal jsem větší prostor pro vědeckou ilustraci, ale především jsem dostal obrovskou školu kresby od profesora Borise Jirků, bez kterého bych dnes asi nekreslil tak, jak kreslím. Strašně moc z této zkušenosti těžím a bez ní bych se po dokončení střední školy asi sám moc kupředu nehnul.

Procházíš tedy kvalitním výtvarnickým školením, jsi vlastně profesionál. A co jiné zájmy? Máš nějaké koníčky?
Samozřejmě, že mým koníčkem číslo jedna je výtvarná tvorba. Chtěl bych, aby to tak i zůstalo, protože když jí začnu brát jako povinnost, tak to bude problém a určitě se to promítne i v kvalitě práce. Vždy jsem tíhnul k ilustraci ptactva, které mi učarovalo už v raném věku. Na ptácích jsem se naučil řemeslu, které mi bylo velmi cizí – práce s akvarelem a barvou vůbec. Dnes by mě už asi nenapadlo kreslit černobílou vědeckou ilustraci.
K ilustraci rostlin jsem se dostal až při spolupráci s Pavlem Sekerkou a magazínem Příroda, kde jsem v roce 2009 začal ilustrovat atlas rostlin.
Má volná tvorba se začala nějakým směrem vyvíjet až na vysoké škole, takže o ní můžu mluvit stále jako o něčem novém. Jediné, co můžu říct s jistou, je fakt, že jsem asi velmi expresivní, což mnoho lidí nechápe, když srovná mé vědecké práce s volnou tvorbou. Většinou se jedna věc promítá v druhé, ale u mě ne, alespoň si to teda myslím.
Krom kreslení se věnuji odmalička i fotbalu, který dodnes hraji závodně. Jinak je to klasika, jsem asi normální kluk – i zájmy se v podstatě podobají.

Tvá volná tvorba je opravdu dost jiná než tvoje vědecká ilustrace – to ostatně mohou posoudit i sami naši čtenáři, stačí když si otevřou tvůj web.
Web jsem si založil před rokem a slouží mi jako webové portfolio. Dnes si na něm můžou návštěvníci kromě prohlížení mé práce i něco koupit. Snad bych jen dodal, že je to web zadarmo, často se totiž střetávám s otázkami typu Máš tam napsané, že jsi ilustrátor a grafik, ale web máš příšerný. To teda není dobrá vizitka. No jo, důležitější je obsah…

Vážíš si některých významných osobností světa umění více? Koho bys označil za svůj vzor?
Vzory? Egon Schiele, Boris Jirků, Oldřich Kulhánek, Jan Dungel, František Severa. To jsou první jména, které mě napadnou, když mě někdo probudí v jednu ráno. Ale je jich mnohem více.

No a jak to vidíš do budoucnosti? Co bys chtěl dělat dál?
Jak to vidím…? Moc růžově asi ne, nejsem snílek a raději tvrdě pracuji. Určitě nechci přestat s vědeckou ilustraci a chtěl bych, aby se úroveň dnešních ilustrovaných atlasů zvedla více než o 100%. Také bych se chtěl dostat do povědomí lidí se svou volnou tvorbou a ilustrací. Jednou bych chtěl vyučovat kresbu. Je dobré, když si člověk může sám vychovávat konkurenci. Je to běh na dlouhou trať a navíc sám nevím, co bude zítra. A nesmí se hlavně zapomenout na velkou konkurenci!
David Vojtuš
Připomeňme si ještě botanické ilustrace, které Davidu Vojtušovi přinesly vítězství v soutěži O nejlepší botanickou ilustraci.
David VojtušDavid Vojtuš
David Vojtuš