Syn.: Dendrophthoë bicolor (Roxb.) Mart., Dendrophthoë cordifolia (Wall.) Mart., Dendrophthoë discolor Barlow, Dendrophthoë falcata var. amplexifolia (DC.) Rajasek., Dendrophthoë falcata var. pubescens (Hook. f.) V. Chandras., Dendrophthoë indica (Desr.) Miq., Dendrophthoë koenigiana (C. Agardh ex Schult. f.) Blume, Dendrophthoë longiflora (Desr.) Ettingsh., Etubila longiflora (Desr.) Raf., Loranthus amplexifolius DC., Loranthus falcatus L. f.
Čeleď: Loranthaceae Juss. – ochmetovité
Dendrophthoë falcata
Rozšíření: Druh byl popsán z jižní Indie (Madrás), kromě Indie se vyskytuje i na Srí Lance, je uváděn rovněž z Barmy, Indočíny, Indonésie, Papuy-Nové Guineje a severní Austrálie. Ve východní části areálu je však jeho přítomnost zpochybňována, může zde být zaměňován s jinými druhy (např. s Dendrophthoë curvata). Druh je morfologicky dosti variabilní, je rozlišováno několik vnitrodruhových taxonů.
Ekologie: Poloparazit rostoucí na větvích a kmenech dřevin, ve výběru hostitele poměrně málo specifický, v současnosti se uvádí ze zhruba 400 druhů hostitelů. Objevuje se v suchých i vlhkých lesích, křovinách, také v porostech mangrove. Mladé žlutozelené rostlinky se objeví již po 14 dnech od uchycení semene na novém stanovišti, v této době na radikule již lze pozorovat silně přilnavý haustoriový terčík, i když semenáčky jsou zprvu vyživovány dělohami a fotosyntetizovat začínají až později. Pomocí haustoria prorostlého do vodivých pletiv hostitele získává jen vodu obohacenou o některé minerální látky, energii si zaopatřuje sama právě díky zmíněné fotosyntéze. V lednu až únoru se pak otevírají i nápadně zbarvené květy, které jsou opylovány hmyzem. Plody naopak lákají ptáky, díky kterým se rostlina šíří na nová stanoviště. Díky svému složení procházejí trávicím traktem velice rychle, takže na semenech i poté zůstává část silně lepkavé dužniny, která se nalepí na peří v okolí řitního otvoru. Ptáci se jí snaží zbavit otíráním o větvě stromů, na kterých pak semena ulpívají a celý cyklus se opakuje.
Dendrophthoë falcata
Popis: Poloparazitický keř, až 200 cm vysoký, se šedivou borkou. Listy jsou střídavé i vstřícné, přisedlé nebo krátce řapíkaté, úzce podlouhlé až vejčité nebo i srpovitě zahnuté, 4–16 cm dlouhé a 2–9 cm široké, na bázi srdčité nebo klínovité, na okraji zvlněné až mírně chobotnaté, na vrcholu zaokrouhlené nebo tupé, kožovité, lysé, se 3–6 páry vedlejších žilek. Květenství je axilární, hroznovité, 2–8 cm dlouhé, 10–25(–50)květé; listeny jsou vejčité, asi 2 mm dlouhé; kalich je asi 1,2 cm dlouhý, na vrcholu uťatý; květy jsou 5,5–7 cm dlouhé, 5četné, žluté až světle červené, na bázi světlejší, na vrcholu zelené, trubka je v průřezu okrouhlá, korunní cípy jsou úzce eliptické, kratší než trubka, zahnuté, 9–12 mm dlouhé; tyčinek je 5, nitky jsou světle červené; čnělka je vyniklá, zelená, blizna je hlavatá, červenohnědá. Plody jsou vejcovité bobule, 10–17 mm dlouhé, lysé, narůžovělé.
Využití: Jde o tradiční a nesmírně oblíbenou ajurvédskou rostlinu, kterou se lidová medicína pokouší vyléčit téměř cokoli, podobně jako u nás v případě jmelí. Nicméně pravdou je, že obsahuje hned několik farmakologicky zajímavých látek, které byly podrobeny seriozním vědeckým výzkumům a mají prokazatelné antimikrobní a protinádorové účinky. Odvar z rostliny používají domorodé ženy také jako antikoncepční přípravek, jeho účinnost však je poněkud diskutabilní. Obsah farmakologicky aktivních látek prokazatelně kolísá v závislosti na hostitelském stromu, téměř ve všech případech ale nálev z listů významně potlačuje růst stafylokoků, pseudomonád i většiny dalších gramnegativních tyčinek a vykazuje i aktivitu antimykotickou (Candida, Aspergillus). Existuje několik desítek odborných prací na toto téma.
Poznámka: Rod Dendrophthoë čítá okolo 60 druhů.
Dendrophthoë falcataDendrophthoë falcata
Dendrophthoë falcata
Dendrophthoë falcata
Fotografováno v lednu 2015 (Srí Lanka, mangrove u Unawatuny).