Syn.: Deutzia baroniana var. insignis Pamp., Deutzia grandiflora var. glabrata Maxim., Deutzia grandiflora var. minor Maxim.
Čeleď: Hydrangeaceae Dum. – hortenziovité; Philadelphaceae D. Don – pustorylovité
Deutzia grandiflora
Rozšíření: Druh východní Asie, endemit Číny, jehož areál na severu vymezují provincie Liao-ning, Che-pej a Kan-su, na jihu zasahuje až do provincií Che-nan a Chu-nan.
Ekologie: Roste v křovinaté vegetaci na horských svazích a v roklích, v nadmořských výškách zhruba od 800 až do 1600 m. Kvete od dubna do června.
Deutzia grandiflora
Popis: Keř dosahující výšky až 200 cm. Listy jsou vstřícné, řapík je 1–4 mm dlouhý, listová čepel je eliptická až vejčitá, 2–5,5 cm dlouhá a 1–3,5 cm široká, na bázi klínovitá, na okraji nepravidelně pilovitá, na vrcholu špičatá, na líci zelená, s hvězdovitými chlupy, na rubu šedá, rovněž s hvězdovitými chlupy, s 5 nebo 6 páry vedlejších žilek. Květenství je jen 1–3(–5)květé; kališní trubka je asi 2,5 mm dlouhá, hustě šedožlutě chlupatá, kališní cípy jsou delší než trubka; korunní lístky jsou vejčité, bílé, vnější tyčinky jsou 6–7 mm dlouhé, vnitřní jsou kratší, čnělky jsou 3(–4). Plodem je polokulovitá tobolka dosahující průměru 4–5 mm, s vytrvávajícími kališními cípy.
Poznámka: Do rodu Deutzia je v současnosti započítáváno 72 druhů, které se vyskytují v mírných a subtropických oblastech severní polokoule. Rodové jméno odkazuje na holandského právníka a mecenáše vědy Johanna van der Deutze.
Deutzia grandiflora
Deutzia grandiflora
Deutzia grandiflora
Deutzia grandiflora
Fotografovala Věra Svobodová, dne 21. 4. 2016 (Čína, Badaling, okolí Velké čínské zdi).