Čeleď: Asteraceae Bercht. et J. Presl – hvězdnicovité
Dicoma anomala
Rozšíření: Subsaharská tropická Afrika (např. Tanzánie, Burundi, Zair, Zambie, Mozambik, v JAR v centrální a východní části).
Ekologie: Roste na kamenitých pastvinách, stráních, loukách a savanách, na doleritických nebo písčitých půdách, v oblastech s letními srážkami, v nadmořské výšce asi 170 až 2100 m. Kvete od listopadu do července, s maximem kvetení v únoru až březnu.
Dicoma anomala
Popis: Vytrvalá rozprostřená bylina, větvená z dřevnatějící báze, vyrůstající z podzemního oddenku, ve vzrůstu dosti variabilní. Lodyhy poléhavé až přímé, řídce chlupaté. Listy střídavé, jednoduché, přisedlé, čárkovité až úzce kopinaté, na líci lysé, na rubu plstnaté. Úbory terminální, jednotlivé nebo v malých skupinách, 1,5–3 cm v průměru, zákrovní listeny tuhé, úzké, ostře špičaté, jazykovité květy chybí, trubkovité květy bílé, růžové, fialové nebo purpurové, obklopené četnými bílými štětinami.
Využití: Celá rostlina je využívána v tradiční medicíně. Odvar z kořenů se podává při průjmu, kolice, úplavici, při výskytu střevních parazitů, hemoroidech, při bolesti zubů a jako směsí snižujících horečku a součást sterilizujících přípravků. Odvar z nati se podává při respiračních nemocech. Využívá se i ve veterinární medicíně.
Dicoma anomala
Dicoma anomala
Dicoma anomala
Fotografováno dne 13. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Drakensberg).