Syn.: Cecalyphum condensatum (Hedw.) P. Beauv., Dicranoloma otii Sakurai, Dicranum alatum (Barnes) Cardot et Thér., Dicranum angustifolium Kindb., Dicranum canadense Kindb., Dicranum condensatum Spreng., Dicranum consobrinum Renauld et Cardot, Dicranum dillenii Taylor, Dicranum kindbergii Paris, Dicranum latifolium J. J. Amann, Dicranum mexicanum Schimp., Dicranum pallidum Bruch et Schimp. ex Müll. Hal., Dicranum rigidifolium Sakurai, Dicranum scopariiforme Kindb.
Čeleď: Dicranaceae Schimp. – dvouhrotcovité
Rozšíření: Evropa, Makaronésie, severní Afrika, severní, střední Asie, Nový Zéland, Severní, Střední a Jižní Amerika, Grónsko. V ČR hojný od nížin do alpínského pásma, s těžištěm rozšíření v horských jehličnatých lesích.
Ekologie: Nejčastěji na kyselém humusu v jehličnatých i listnatých lesích, i na rozkládajícím se dřevě, na skalních teráskách, vzácně i epifyticky, na sušších i zamokřených místech.
Popis: Rostliny vytvářejí rozsáhlé, lesklé, zelené trsy. Lodyhy až 10 cm vysoké, ve spodní části velmi často bíle, později rezavě hnědě vlášenité. Listy 4–10 mm dlouhé, 5–10× delší než širší, většinou jednostranně srpovitě zahnuté, někdy přímo odstálé až kroužkovitě stočené, vzácně ve špičce příčně vlnité. Z úzce kopinaté báze vybíhají v žlábkovitou až štětinovitou špičku, na okraji pod polovinu listu ostře zubatou (někdy celokrajnou). Žebro slabé, vybíhající do špičky, na hřbetní straně ve špičce se dvěma až čtyřmi zubatými lištami. Na příčném řezu žebrem s jednou řadou vůdčích buněk, s dorzálním a ventrálním svazkem stereid. Buňky čepele jednovrstevné, prosenchymatické, hladké, slabě ztlustlé, horní buňky kratší, 9–12 µm široké, na okraji ve špičce řada kosníkovitých buněk, 6–9 µm široké. Bazální buňky silně tečkované. Křídelní buňky výrazné, hnědé, dvou- i vícevrstevné, nedosahující žebra. Pseudoautoický, vzácně dvoudomý. Vzácně plodný, štět 2–4 cm vysoký, žlutohnědý až červenohnědý, levotočivě zkroucený.Tobolka válcovitá, slabě zahnutá, hnědá, není pruhovaná. Víčko dlouze zobanité.
Záměny: Velmi variabilní druh ve tvaru listu, zubatosti okraje listů a žebra, ale v terénu se dá rozpoznat. Záměna možná nejčastěji s D. polysetum, od kterého se liší příčně vlnitými listy, silnějším žebrem, řadou kosníkovitých buněk na okraji listu ve špičce a jednotlivými štěty.
Fotografováno ve dnech 7. 9. 2009 (Jeníkov), 2. 5. 2010 (Horní Bradlo), 12. 8. 2011 (Slovensko, Západní Tatry, Zverovka).