Česká jména: náprstník vlnatý (Sloboda 1852, Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: náprstník vlnatý (Reuss 1853, Marhold et Hindák 1998)
Čeleď: Plantaginaceae Juss. – jitrocelovité; Scrophulariaceae Juss. – krtičníkovité
Digitalis lanata
Rozšíření: Původem je tato rostlina na Balkáně, hranice přirozeného výskytu sahá na sever po jižní Maďarsko. Ve střední a západní Evropě je druh považován za zplanělý nebo zavlečený, stejně tak ve východních oblastech Severní Ameriky. V Čechách se pěstoval do konce 50. let 20. století, na Moravě se zřídka pěstuje dosud.
Ekologie: V domovině roste většinou ve světlých lesích a lesních lemech, na křovinatých stráních. U nás se vzácně se pěstuje jako léčivka a ojediněle zplaňuje.
Digitalis lanata
Popis: Dvouletá nebo vytrvalá bylina, 40–80(–100) cm vysoká, lodyha je přímá, dole lysá, v květenství nápadně vlnatá, listy jsou podlouhle kopinaté, celokrajné. Hroznovité květenství je dlouhé, husté, mnohokvěté, nikdy ne jednostranné. Květy jsou krátce stopkaté, 20–27 mm dlouhé. Kališní cípy jsou kopinaté, koruna je 2pyská, dolní pysk je mnohem delší než horní, skoro stejně dlouhý jako korunní trubka, koruna je světle žlutá až bělavá, s hnědou žilnatinou. Plodem je kuželovitá tobolka. Kvete od června do července.
Ohrožení a ochrana: U nás není náprstník vlnatý původním druhem, zákonná ochrana mu však přísluší v Maďarsku, je uveden v Červené knize Ukrajiny.
Poznámka: Náprstník vlnatý poskytuje listovou drogu, která patří ke zdrojům srdečních glykosidů. Ty zvyšují kontrakce srdečního svalu, čímž se zlepšuje krevní oběh. Jakákoliv manipulace s náprstníky v lidovém léčitelství se však velmi nedoporučuje, jedná se o velmi jedovatou rostlinu.
Digitalis lanataDigitalis lanata
Digitalis lanata
Fotografovali Dagmar Kohoutová, dne 10. 6. 2007 (Bílé Karpaty, Radějov) a Daniel Dítě, dne 5. 6. 2010 (Chorvatsko, okolí Vukovaru) .