Syn.: Panicum sanguinale L., Syntherisma sanguinalis (L.) Dulac, Dactilon sanguinale (L.) Vill., Paspalum sanguinale (L.) Lam.
Česká jména: rosička obecná (Presl 1819), rosička obecní (Opiz 1852), rosička krvavá (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: prstovka krvavá (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Digitaria sanguinalis
Rozšíření: Původní je v jižní Evropě, severní Africe, střední a jižní Asii. Bývala pěstována jako obilnina (obilky jsou jedlé), proto dnes zplaněle roste např. téměř v celé Evropě, Makaronésii, v rozsáhlých částech Severní i Jižní Ameriky, také v západní, střední a jižní Africe. V České republice se v poslední době velice rychle rozšířila a nyní patří v teplejších oblastech k hojným, zcela zdomácnělým druhům, podél železnic proniká až do podhůří.
Ekologie: Roste na železničních náspech, v dlažbě chodníků, kolem cest, na písčitých polích (hlavně v širokořádkových plodinách, kde není souvislý zápoj), úhorech, v zahradách, vinicích a na jiných ruderálních stanovištích. Kvete od července do října.
Digitaria sanguinalis
Popis: Jednoletá trsnatá tráva s kolénkatě vystoupavými stébly 20–80 cm dlouhými, často přitisknutými k substrátu. Pochvy listů nafouklé, dolní hustě odstále chlupaté, horní lysé; jazýček krátký, 1–2 mm dlouhý, uťatý; čepele listů 4–10 mm široké, hustě odstále chlupaté. Květenství tvoří (2–)5–8(–16) prstovitě roztažených lichoklasů, 3–10(–20) cm dlouhých; vřeteno lichoklasů trojhranné, úzce křídlaté. Klásky ve dvou řadách, dvoukvěté (třetí květ je sterilní), vejčitě eliptické, 2,5–3,5 mm dlouhé, nafialovělé až fialové; horní pleva zdéli 1/3–3/4 klásku; plucha dolního sterilního květu s krátkými, cca 0,5 mm dlouhými chlupy (subsp. sanguinalis) nebo s 1–2 mm dlouhými brvami vyrůstajícími z bradavek (subsp. pectiniformis).
Digitaria sanguinalisDigitaria sanguinalis
Digitaria sanguinalis
Digitaria sanguinalis
Variabilita: Na těchto fotografiích je zachycen nominátní poddruh – rosička krvavá pravá (D. sanguinalis subsp. sanguinalis). Druhý u nás rostoucí typ, o poznání vzácnější rosička krvavá brvitá (D. sanguinalis subsp. pectiniformis), se odlišuje nápadně dlouze brvitými pluchami dolního sterilního květu.
Digitaria sanguinalis
Digitaria sanguinalis
Záměny: Druhý náš zástupce rodu rosička lysá (Digitaria ischaemum) je vzácnější než rosička krvavá. Má pochvy listů lysé nebo maximálně řídce chlupaté, menší počet lichoklasů na stéble; horní pleva (tedy ta přivrácená k vřetenu lichoklasu) je zdéli klásku, zatímco rosička krvavá ji má výrazně kratší než klásek (viz foto).
V ČR rostou i jiné rody trav, které mají květenství složené z prstovitě roztažených lichoklasů. Troskut prstnatý (Cynodon dactylon) roste na jihovýchodní Moravě, vzácně je zavlékán i jinam; má jazýček nahrazen věnečkem chlupů, tvoří charakteristické dlouze plazivé výběžky, lichoklasy nasedají na stéblo v jednom místě, a tvoří tak zdánlivý okolík. Vousatka prstnatá (Bothriochloa ischaemum), rostoucí v teplých oblastech na výslunných stráních často stepního charakteru, má jazýček rovněž nahrazen věnečkem chlupů, klásky s dlouhými osinami a poměrně úzké, za sucha charakteristicky pokroucené listy.
Digitaria sanguinalis
Digitaria sanguinalis
Fotografováno dne 25. 7. 2011 (Praha-Modřany, Praha-Albertov).