Arménie, Diližanský národní park

V severovýchodní části Arménie, v okolí města Diližan (Դիլիջան), se rozkládá na ploše 24 tisíc hektarů národní park založený v roce 2002. Území je však chráněno už od roku 1958. Město Diližan je turisticky poměrně hojně vyhledávaným místem, a to nejen pro výskyt minerálních pramenů. Od Jerevanu je vzdáleno necelých 100 km a v posledních letech cestu z jihu do Diližanu zkrátil asi 2,5 km dlouhý tunel. Po průjezdu tunelem se návštěvník jako mávnutím kouzelného proutku přesune z bezlesé, převážně rovinaté krajiny severně od jezera Sevan do horské krajiny pokryté listnatými lesy. Právě místní lesy, horská jezera a samozřejmě i historické památky jsou nejčastějším důvodem cesty do Diližanu.

Diližanský národní park

Národní park se nachází v nadmořské výšce od 1070 do 2300 m n. m., na svazích horských hřbetů Pambak, Areguni, Miapor, Iževan a Halab, které jsou součástí Malého Kavkazu. Chráněny jsou především místní lesy, horské louky nad horní hranicí lesa se v národním parku nenacházejí. Vegetace národního parku díky své poloze na jižní hranici Kavkazské provincie má přechodový charakter a je obohacena o řadu mezofilních druhů ze sousední Arménsko-íránské provincie. Z území parku je známo 902 druhů cévnatých rostlin, mezi kterými je 29 druhů uvedených na Červeném seznamu Arménie. Vyskytuje se zde i několik endemitů, ocún Colchicum szovitsii rostoucí na skalnatých místech právě v okolí vesnice Haghartsin, nebo prorostlík Bupleurum kosopolianskyi.

Diližanský národní park

Lesy v nižších nadmořských výškách nebo na jižních svazích jsou převážně tvořeny dubohabřinami s dubem Quercus petraea subsp. iberica, habrem obecným (Carpinus betulus) a habrem východním (Carpinus orientalis). Ve vyšších nadmořských výškách nebo na severních svazích je pak střídají lesy s bukem východním (Fagus orientalis). Na horní hranici lesa, ve výškách 2000–2100 m n. m., se vyskytuje dub velkokvětý (Quercus macranthera). Na strmých skalných svazích rostou doubravy s příměsí jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior).
Jehličnany jsou v národním parku poměrně vzácné. V nadmořské výšce 1800 až 2000 m se místy vyskytují jalovcové řídkolesy s dominantním jalovcem Juniperus foetidissima. Vyskytují se především v údolí řeky Getik a také na skalnatých místech hřbetu Iževan. Na svazích hřbetů Aregumi a Pambak v povodí řeky Hovadžur se vyskytují husté borové lesy tvořené Pinus sylvestris var. hamata. Menší borové lesy rostou i v nejbližším okolí města Diližan. Největší borový les má plochu jen 7 hektarů, ale borovice roste i ve smíšených lesích, nejčastěji s dubem Quercus petraea subsp. iberica. Tyto smíšené lesy mají bohatší bylinný podrost než čisté borové lesy, které jsou místy druhově velmi chudé.

Diližanský národní park

Nejvíce ceněn je porost tisu červeného (Taxus baccata) v Achnabatské rokli. Stáří nejstarších stromů je odhadováno na 400 let. Jinak se tis vyskytuje spíše jednotlivě, roztroušen v listnatých lesích. Za nejvzácnější dřevinu národního parku je považován pěnišník kavkazský (Rhododendron caucasicum), který zde roste v maloplošných tisových lesích. Jeden se nachází v údolí říky Polad a je již od roku 1958 chráněn jako rezervace. Další menší tisový les s pěnišníkem roste na horním toku řeky Aghstev v rokli Frolova Balka. Pěnišník kavkazský roste dále na severních svazích hřbetu Pambak na subalpínských loukách. Jedná se o vůbec největší lokalitu druhu v Arménii.
Subalpínské louky se vyskytují ve výškách od 1900 do 2000 m n. m. Bohužel většina subalpínských luk nebyla do národního parku zařazena. V nižších nadmořských výškách se nacházejí druhotné louky, které vznikly pro pastvu skotu. Při spodní hranici národního parku leží řada ploch, které byly odlesněny, dnes je většina z nich zarostlá křovinami nebo řídkolesy.

Diližanský národní park

Mezi vzácnější typy vegetace patří vegetace skal a skalnatých svahů. Nejvíce je rozšířena na západních svazích hřbetu Iževan a hory Abeghasar. Zvláště tato hora je velmi bohatá na vzácné druhy místní květeny. Na Iževanském hřbetu roste řada vzácných druhů květeny Arménie, jako třezalka Hypericum armenum, lomikámen Saxifraga juniperifolia, lomikámen trojprstý (Saxifraga tridactylites), hadí mord Scorzonera rigida, hlavatka Cephalaria media, hlaváč fialový (Scabiosa columbaria), jasmín Jasminum fruticans.

Diližanský národní park

Na území národního parku najdeme také několik jezer. Nejznámější je jezero Parz Lič nacházející se poblíž města Diližan v nadmořské výšce 1400 m a rozkládající se na ploše dvou hektarů. Menší jezero Goš Lič leží poblíž vesnice Goš, která je známá především díky klášteru Gošavank.

Diližanský národní park

Fotografováno dne 3. 5. 2014.