Syn.: Dillenia elongata Miq., Dillenia speciosa Thunb., nom. illeg.
Česká jména: hodara (Presl 1846, Mareček 1996)
Čeleď: Dilleniaceae Salisb. – hodarovité
Dillenia indica
Rozšíření: Pochází z jižní a jihovýchodní Asie, kde roste v pohoří v jižní části Indie, na Srí Lance, ve východním Himálaji od Nepálu po Barmu, ale i v Laosu, jižní Číně, v Thajsku, Malajsii a Indonésii.
Ekologie: Roste ve stromové vegetaci v údolích a podél vodních toků, ve vlhkém tropickém klimatu.
Dillenia indica
Popis: Stálezelený strom dorůstající výšky 6–15 m, s červenohnědou, hladkou borkou. Listy jsou nahloučené ke koncím větví, jsou střídavé, řapíkaté, 15–30 cm dlouhé a 5–10 cm široké, sytě zelené, na líci lysé a lesklé, na rubu chlupaté, na okraji pilovité, na vrcholu krátce zašpičatělé, s 30–40 páry šikmo vzhůru směřujících rovných žilek. Květy jsou jednotlivé na koncích větví, oboupohlavné, mají 15–20 cm v průměru; kališních lístků je většinou 5, jsou volné, masité, téměř okrouhlé, až 4 cm dlouhé, žlutozelené; korunní lístky jsou rovněž volné, obvejčité, 8–10 cm dlouhé, bílé; tyčinky jsou početné, vnější jsou až 20 cm dlouhé, vnitřní jsou kratší; plodolisty jsou volné, v počtu 16–20, mají masitý svrchní semeník. Plod je velký, za zralosti zelenohnědý, jde vlastně o souplodí měchýřků obalené srostlými a zdužnatělými kališními lístky.
Využití: Dosti velké dužnaté plody jsou konzumovány jako ovoce, chutnají jako nezralé jablko. Konzumují se masité kališní lístky i v době květu: mají kyselou chuť; bývají součástí některých druhů karí pokrmů. Plodům se někdy říká sloní jablko. Stromy mají okrasný význam.
Dillenia indicaDillenia indica
Dillenia indica
Dillenia indica
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, ve dnech 20. 9. 2008 (Réunion, L´Hermitage les Bains) a 1. 2. 2011 (Seychely, ostrov Mahé: Victoria), všechny snímky z kultury.