Čeleď: Primulaceae Vent. – prvosenkovité
Dionysia mira
Rozšíření: Endemit hor na severu Ománu, známo je jen několik lokalit v západní i východní části pohoří Hajar. Všechny ostatní druhy rodu (je jich asi 40) rostou v horských oblastech od východního Turecka a Iráku přes Írán a Afghánistán po Pákistán a středoasijské republiky.
Ekologie: Stanovištěm jsou skalní štěrbiny a terásky, často návětrné a k severu nebo severovýchodu obrácené, také v řídkých porostech Juniperus polycarpos nebo Olea europaea subsp. cuspidata, v nižších polohách převažuje na chladnějších zastíněných místech v roklích. Lokality leží v nadmořské výšce 700–3000 m.
Dionysia mira
Popis: Vytrvalá bylina, tvoří kompaktní trsy až 40 cm v průměru; stonky jsou na bázi pokryté odumřelými zbytky listů a časem dřevnatějí. Listy jsou uspořádány v růžicích, jsou podlouhlé až obkopinaté, 2,5–8,3 cm dlouhé, poněkud zvlněné, na okraji tupě zoubkované; na líci i rubu chlupaté a žláznaté, na rubu nadto ještě bíle pomoučené. Květy jsou na stvolu uspořádány v 3–7 přeslenech; listeny jsou lupenité, chlupaté; kalich je trubkovitý, přitisklý ke koruně, na vnější straně odstále chlupatý a poněkud pomoučený; koruna je řepicovitá, žlutá, korunní trubka je 15–18 mm dlouhá, lem dosahuje průměru 7–9 mm; tyčinek je 5, přirůstají v polovině korunní trubky; semeník je svrchní, objevuje se heterostylie, čnělka je hlavatá. Plodem je tobolka, otevírá se 5 chlopněmi.
Ohrožení a ochrana: V Červené knize Ománu (2015) je druh klasifikován jako ohrožený (EN – endangered), hlavním důvodem je vzácnost rostliny a možnost poškození při rozšiřující se pastvě nebo výstavbě nových silnic.
Využití: Velmi vzácná a dosti choulostivá skalnička.
Dionysia mira
Dionysia mira
Dionysia mira
Dionysia mira
Dionysia mira
Fotografoval Petr Procházka, ve dnech 25. 2. a 5. 3. 2014 (Omán, Hadash a pod vrcholem Jabal Shams).