DIPHASIASTRUM ZEILLERI (Rouy) Holub – plavuník Zeillerův / plavúnik

Syn.: Lycopodium complanatum L. race zeilleri Rouy, Lycopodium complanatum subsp. eucomplanatum Domin, Diphasium zeilleri (Rouy) Damboldt
Čeleď: Lycopodiaceae P. Beauv. ex Mirb. – plavuňovité

Diphasiastrum zeilleri

Rozšíření: Celkový areál není dokonale známý, nalezen byl ve střední Evropě, Skandinávii a Severní Americe. U nás roste roztroušeně v mezofytiku a oreofytiku, zejména v submontánním a montánním stupni téměř po celém území. Chybí v termofytiku.

Ekologie: Roste ve světlých jehličnatých (zejména borových) lesích na kyselém substrátu, dlouhodobě prosperuje i na druhotných stanovištích – lyžařských sjezdovkách nebo okrajích cest.

Diphasiastrum zeilleri

Popis: Vytrvalé plavuňovité rostliny s oddenky do 10 cm pod povrchem země. Nadzemní vzpřímené větve jsou šedozelené, sterilní větve často poněkud ojíněné, ploché, 1,8–2,4 mm široké, se zřetelně nestejnými listy. Břišní (ventrální) listy menší než hřbetní (dorzální), u nejmladších větví dosahují vrcholem k bázi následujícího listu. Vrchol postranních listů je volně přitisklý nebo poněkud odstávající, listy jen úzkým okrajem dolů ohnuté až téměř ploché. Hřbetní listy jsou úzce kopinaté, přibližně stejně široké jako shora viditelná část postranních listů. Výtrusnicové klasy vyrůstají po 2–4 na dlouhých, řídce listnatých stopkách, dlouhých 1,8–3 cm. Sporofyly (listy, nesoucí výtrusnice) jsou náhle ve špici zúžené. Výtrusy dozrávají od července do září.

Záměny: Jedná se o hybridogenní taxon, druh nese intermediární znaky plavuníku zploštělého (Diphasiastrum complanatum) a plavuníku cypřišovitého (D. tristachyum). U nás rostoucí plavuníky, snad s výjimkou plavuníku alpínského (D. alpinum), jsou si dosti podobné. Je třeba sledovat dostatečně vyzrálé větve, které nesou rozlišovací znaky a jsou od mladších často velmi odlišné.

Ohrožení a ochrana: Plavuník Zeillerův je řazen mezi kriticky ohrožené druhy květeny ČR (C1b), zákon jej chrání v kategorii ohrožených (§3).

Poznámka: Všechny naše plavuníky se volně kříží jak mezi sebou, tak i se svými hybridy, čímž vzniká kontinuální škála introgresantů. Mezi jednotlivými taxony plavuníků proto existuje plynulý morfologický přechod a vymezit hranice mezi druhy dnes již nejspíš není možné.

Diphasiastrum zeilleri
Diphasiastrum zeilleri

Fotografováno ve dnech 8. 8. a 10. 9. 2010 (Česko, Čechy, Krkonoše).