Čeleď: Asteraceae Bercht. et C. Presl – hvězdnicovité
Diplostephium oblanceolatum
Rozšíření: Ekvádorský endemit, roste ve vysokých Andách v centru a v jižní části země.
Ekologie: Stanovištěm je formace páramo, často na místech skalnatých nebo ovlivněných pastvou, v nadmořských výškách 3000–4000 m. Obvykle tvoří kolonie s druhy rodu Gynoxys, Chuquiraga a Monnina.
Diplostephium oblanceolatum
Popis: Prutnatě větvený keřík vysoký 0,5–2 m; větvičky jsou bíle vlnaté s přimíšenými rezavými chlupy. Listy jsou střídavé, kopisťovité až obkopinaté, 15–22 mm dlouhé a 3,5–5,5 mm široké, na líci tečkovaně žláznaté, zpočátku vlnatě chlupaté a záhy olysávající, na rubu hustě hnědavě plstnaté, na bázi zúžené, celokrajné, podvinuté, na vrcholu tupé, s krátkým chrupavčitým hrotem. Úbory vyrůstají na koncích horních větví, dosahují asi 2,2 cm v průměru; zákrov je zvonkovitý, 11–12 mm dlouhý, obvykle 5řadý, zákrovní listeny jsou vejčité, chlupaté; jazykovitých květů bývá 15–20, jsou samičí, s ligulou světle fialovou, 11–15 mm dlouhou, na konci s 3 drobnými zoubky; trubkovitých květů je asi 15, jsou oboupohlavné, asi 6,5 mm dlouhé, žluté, nahoře nafialovělé. Nažky jsou válcovité, 1,8–2 mm dlouhé, hustě srstnaté; chmýr je tvořen krátkými čárkovitými šupinami a asi 7 mm dlouhými štětinami.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2003) jej řadí k druhům potenciálně ohroženým (NT).
Poznámka: Do rodu Diplostephium se dnes řadí více než 100 keřovitých až stromkovitých druhů, z nichž většina roste v jihoamerických vysokohořích od Venezuely po Chile a Argentinu, pouze dva druhy zasahují i do Střední Ameriky do Kostariky, kam ještě vybíhá typická jihoamerická andská formace páramo.
Diplostephium oblanceolatum
Diplostephium oblanceolatum
Diplostephium oblanceolatum
Diplostephium oblanceolatum
Diplostephium oblanceolatum
Fotografoval Mário Duchoň, dne 2. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas).