DISPHYMA AUSTRALE (Sol. ex Aiton) J. M. Black

Syn.: Mesembryanthemum australe Sol. ex G. Forst.
Čeleď: Aizoaceae – kosmatcovité

Disphyma australe

Rozšíření: Nový Zéland (Severní i Jižní ostrov, Three Kings, Stewart a Chatham Islands) a jih Austrálie.

Ekologie: Pobřežní útesy, skály, štěrky, písečné duny, vzácně ve slaných mokřinách a u ústí řek. Občas na vápencových a pískovcových srázech v nížinných lesích (západní Waikato).

Disphyma australe

Popis: Vytrvalá sukulentní bylina s plazivými lodyhami dlouhými i více než 1 m. Listy jsou vstřícné, čárkovitě kopinaté až eliptické, zaobleně trojboké, 0,5–4 cm dlouhé, 4–9 mm široké, zúžené u báze, špičaté, často zakončené hrotem. Květy o průměru 2–4 cm na tlusté stopce nahoře rozšířené, 1–4 cm dlouhé. Kalich je dužnatý, s 5 cípy, z nichž jsou dva delší, korunní lístky bílé až tmavě růžové, v 3–5 řadách, 1–3 cm dlouhé, tyčinky 4–6 mm dlouhé, vnitřní nitky ochmýřené u báze, čnělek většinou 5–8. Plodem je dužnatá tobolka, semena jsou hnědá, asi 1 mm dlouhá.

Využití: Vysazuje se při rekultivaci erodovaných pobřežních půd. Listy a plody jsou jedlé.

Poznámka: Taxonomické pojetí rodu Disphyma není jednoznačně ustálené. Některými autory je rod chápán jako monotypický, jindy bývá rozlišováno až 5 druhů, které se vyskytují v Austrálii, na Novém Zélandu a v jižní Africe. V rámci druhu Disphyma australe se rozlišují dva poddruhy: nominátní D. australe subsp. australe a D. australe subsp. stricticaule s krátkými vzpřímenými výhony zřídka kořenujícími, bradavčitými listy a kalichem (endemit ostrovů Kermadec).

Disphyma australe
Disphyma australe
Disphyma australe

Fotografováno dne 1. 12. 2011 (Nový Zéland, Jižní ostrov, NP Paparoa).