Pouhých 35 km jihozápadně od Prahy a 15 km severovýchodně od Příbrami najdeme pro naše země dosti výjimečnou ukázku rokokové zahradní architektury. Zastavili jsme se v městečku Dobříši.
Dobříš
Nejstarší písemná zmínka o Dobříši pochází z roku 1252. Tehdy na zdejším opevněném dřevěném loveckém dvorci sídlil Václav I. Hrad nechal na tomto místě postavit král Jan Lucemburský, tehdy se stal sídlem úřadu královského lovčího. V době vlády Rudolfa II. byl už hrad zpustlý, proto nechal císař Rudolf na tomto místě postavit provizorní sídlo hejtmana. V roce 1630 přešlo panství do majetku rodiny Mansfeldů. V roce 1942 jej vyvlastnili nacisté a udělali z něj sídlo říšského protektora. V roce 1945 přešel do majetku Československé republiky a až do devadesátých let 20. století sloužil Svazu českých spisovatelů a Ministerstvu kultury. Po roce 1998 zámek opět přešel do majetku rodu Colloredo-Mansfeldů.
Dobříš
Za současnou podobu vděčí dobříšská zámecká zahrada přestavbě, která se odehrála v letech 1745–65. Zámek i zahradu tehdy na zakázku hraběte Jindřicha Pavla Mansfelda vybudoval francouzský architekt Jules-Robert de Cotte (1683–1767), na výzdobě zámku se podílel štukatér Giovanni Niccolo Servandoni (1695–1766). Zámek tvoří jednopatrová rokoková budova o půdorysu písmene U, zámecká křídla obklopují čestný dvůr. Celý zámecký park má rozlohu 65 hektarů, vedle rozlehlé anglické zahrady najdeme hned u zámku velmi krásnou zahradu francouzskou.
Dobříš
Francouzská zahrada je koncipována přísně symetricky na 200 metrů dlouhé ose, která míří od zámku k oranžerii v jižní části parcely. Zahrada je rozvržena do tří teras. Spodní terasa u zámku je osázena zimostrázovou broderií, její dominantou je kruhová fontána s galerií soch. Na druhé terase se nachází stříhané loubí.
Dobříš
Celou zámeckou zahradu doplňuje bohatá sochařská výzdoba, většinou z dílny sochaře Ignáce Františka Platzera (1717–1787) z let 1760–65. K největším dílům patří sochařská výzdoba kaskádové kašny na druhé terase, kterou zdobí scéna Napájení Héliových koní (dnes deponována v interiéru zámku). V zahradě však najdeme i sochy starší, které pocházejí už ze začátku 18. století a zobrazují většinou postavy antické mytologie (Afrodita, Apollón, Artemis, Meleagros). Jsou zřejmě pozůstatkem výzdoby původní barokní zahrady z doby před rokem 1727.
Dobříš
Na nejvyšší terase francouzské zahrady se nachází budova oranžerie, ve které byly zazimovávány subtropické rostliny. Byla postavena v letech 1745–65. Při pohledu z francouzské zahrady budí dojem zdi, avšak z anglického parku, který se rozkládá za ní, je spojená se skleníkem a voliérami. Severní stěna oranžerie je zdobena fragmenty freskové malby, která vznikla kolem roku 1770 a jejím autorem byl patrně Josef Platzer (1751–1806). Skleník na jižní straně oranžerie byl postaven v první polovině 19. století (1816–40), voliéra sem byla umístěna až v roce 1908.
Dobříš
Za oranžerií se ještě v roce 1765 nacházela bažantnice, dnes se zde rozkládá krajinářský park – ten zde vznikl po roce 1800. Parkem protéká potok, najdeme tu tzv. Čertův most, ve skalách objevíme umělé jeskyně. V roce 1879 byly dobříšské zahrady ještě rozšířeny o Nový park, jehož architektem byl zahradník Josef Liehm, začátkem 20. století tu vzniklo i rosarium. V parku roste údajně 26 taxonů jehličnanů a 64 taxonů listnáčů.
Dobříš
Fotografováno dne 27. 4. 2008.