Syn.: Cosaria forskahlii J. F. Gmel., Dorstenia arabica Hemsl., Dorstenia crispa Engl., Dorstenia obovata Hochst., Dorstenia obovata A. Rich., Dorstenia phillipsiae Hook. f., Dorstenia radiata Lam., Korsaria forskahlei Steud., Kosaria foetida Forssk., Kosaria obovata Schweinf.
Česká jména: šolucha (Presl 1846)
Čeleď: Moraceae Link – morušovníkovité
Dorstenia foetida
Rozšíření: Pochází z východní Afriky a jihu Arabského poloostrova. Na africkém kontinentě roste od Súdánu přes Eritreu a Etiopii do Somálska, na druhém břehu Rudého moře v Saúdské Arábii, Jemenu a v jižní části Ománu. V areálu se rozlišuje několik poddruhů, zde představujeme rostliny, které odpovídají nominátní subspecii.
Ekologie: Roste ve štěrbinách skal na útesech a kamenitých svazích, velmi často na vápencovém podloží. Na Arabském poloostrově vystupuje až do nadmořské výšky 1900 m.
Dorstenia foetida
Popis: Jednodomá sukulentní bylina až 15 cm vysoká; lodyha je často hlízovitě ztloustlá nebo krátce válcovitá, někdy větvená, pokrytá jizvami po odumřelých listech. Listy jsou řapíkaté, velmi proměnlivého tvaru, obkopinaté až téměř okrouhlé, 2–18 cm dlouhé a 1–2,5 cm široké, lysé nebo pýřité, na bázi dlouze sbíhavé až zaokrouhlené, celokrajné nebo vroubkované až zubaté, často zvlněné, na vrcholu špičaté nebo zaokrouhlené. Květenství se tvoří na stopce 1–6 cm dlouhé a leží na okrouhlém lůžku o průměru 0,5–1,5 cm, na okraji s čárkovitými, až 3 cm dlouhými přívěsky; květy jsou miniaturní, samčí mají 2–3cípé okvětí a 2–3 tyčinky, samičí mají okvětí zakrnělé a jednoduchou čnělku i bliznu. Plody jsou nepatrné nažky, explozivně se vystřelují z lůžka květenství.
Využití: Jako bizarní rostlina se občas pěstuje ve sbírkách sukulentů.
Dorstenia foetida
Dorstenia foetida
Dorstenia foetida
Dorstenia foetida
Fotografováno ve dnech 23. a 24. 9. 2015 (Omán, gov. Dhofar, wádí nedaleko Mughsayl a wádí wádí Darbat).