DORYCNIUM GERMANICUM (Gremli) Rikli – bílojetel německý / ďatelinovec nemecký

Syn.: Dorycnium jordani Loret et Barrandon var. germanicum Gremli, Dorycnium suffruticosum Vill. var. sericeum Neilr., Dorycnium pentaphyllum Scop. var. sericeum (Neilr.) Neilr., Dorycnium pentaphyllum Scop. subsp. germanicum (Gremli) Gams in Hegi, Dorycnium sericeum (Neilr.) Borbás – bílojetel pětilistý, bílojetel hedvábný
Čeleď: Fabaceae Lindl. – bobovité

Rozšíření: Balkánský poloostrov (na jihu po severní Řecko, východně po jihozápadní Rumunsko), východní Alpy, panonská oblast střední Evropy, izolovaně i jižní Polsko. U nás se vyskytuje roztroušeně pouze na jižní Moravě, na Slovensku v teplejších oblastech. Dosud je často hodnocen jako subspecie druhu D. penthaphyllum, jehož areál zasahuje až do západní Evropy.
Ekologie: Roste na výslunných stepních stráních a na skalnatých stepích, na suchých loukách a pastvinách, na mezích a ve vinohradech.
Popis: Nízký polokeř s kůlovým kořenem, 25–50 cm vysoký, stonek při bázi dřevnatý, kmínky poléhavé, větvené, bylinné části větví poléhavé, vystoupavé až přímé, většinou chlupaté. Listy dlanitě 5četné, čepel lístků obkopinatá, hedvábitě chlupatá, květní hlávky 8–15květé, květní stopky zhruba zdéli poloviny kališní trubky, kalich zvonkovitý, koruna bílá až narůžovělá. Plodem jsou lusky.
Ohrožení a ochrana: Bílojetel německý patří k ohroženým druhům naší květeny (C3).


Fotografováno v červnu 2004 (Mohelenská hadcová step).