Čeleď: Brassicaceae Burnett – brukvovité
Draba obovata
Rozšíření: Druh jihoamerických And, endemit Ekvádoru – vyskytuje se v provinciích Chimborazo, Cotopaxi, Napo a Pichincha.
Ekologie: Roste ve vysokohorském superpáramu, na skalnatých a kamenitých svazích, v nadmořských výškách od 4000 až do 5200 m. Kvete sporadicky po celý rok.
Draba pulcherrima
Popis: Vytrvalá, trsnatě rostoucí bylina s dřevnatějící bází či spíše polokeřík s obvykle větveným kmínkem a větvemi pokrytými střechovitě se překrývajícími listy nebo jejich starými řapíky. Stvol je 0,2–1,5(–2) cm dlouhý, přímý, chlupatý. Listy vyrůstají ve zdánlivé růžici, jsou řapíkaté, obvejčité nebo i obkopinaté, (1–)2–5(–7) mm dlouhé a (1–)1,5–3 mm široké, celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené nebo tupé, po obou stranách hustě šedoplstnatě chlupaté. Květenství je chocholičnaté, v době plodu lehce prodloužené; kališní lístky jsou široce vejčité, přímé, 1,7–2,2(–2,5) mm dlouhé, chlupaté; korunní lístky jsou obvejčité, krémově bílé nebo světle žluté, 2–2,6(–2,8) mm dlouhé, na vrcholu vykrojené. Plodem je vejcovitá, vzácněji až skoro kulovitá šešulka, poněkud stlačená, 3–6 mm dlouhá a 2–2,5 mm široká, řídce až hustě chlupatá.
Ohrožení a ochrana: Červený seznam IUCN (2003) klasifikuje tento druh jako potenciálně zranitelný (NT).
Draba obovata
Draba obovata
Draba obovata
Draba obovata
Fotografoval Mário Duchoň, dne 13. 3. 2014 (Ekvádor, vulkán Chimborazo). Za pomoc při identifikaci druhu srdečně děkuji Petru Sklenářovi a Ihsanu Al-Shehbazovi.