Syn.: Draba violacea var. lehmanniana O. E. Schulz
Čeleď: Brassicaceae – brukvovité
Rozšíření Endemit jižního Ekvádoru, vyskytuje se pravděpodobně výhradně v ekvádorské provincii Azuay. Pro vědu byl druh poprvé popsán v roce 1991.
Ekologie: Roste na skalnatých stanovištích v páramu a superpáramu, občas se objevuje i křovinách a řídkých čihoulových porostech, v nadmořských výškách zhruba od 3700 až do 4400 m.
Popis: Vytrvalá bylina s dřevnatějící bází či spíše polokeřík, (3–)10–25(–45) cm vysoký, žláznatě chlupatý. Kmínek je přímý, chudě větvený, větve jsou hustě olistěné. Listy jsou střídavé, úzce až široce podlouhlé, 7–12(–18) mm dlouhé a 2–3,5(–4) mm široké, celokrajné, na vrcholu špičaté nebo tupé, na líci pokryté jednoduchými trichomy, na rubu až plstnaté, s trichomy hvězdovitými. Květenství je terminální, hroznovité, květy jsou 4četné; kališní lístky jsou vejčité, 4–5 mm dlouhé, červeně naběhlé, lysé nebo chlupaté; korunní lístky jsou široce obvejčité, nehetnaté, 8–13 mm dlouhé, purpurové, na bázi nažloutlé, na vrcholu zaokrouhlené nebo i vykrojené; tyčinek je 6, prašníky jsou žluté. Plodem je šešulka, 10–15 mm dlouhá, rovná nebo zahnutá, chlupatá.
Ohrožení a ochrana: Zde představovaný druh v Červeném seznamu IUCN (2003) dosud odděleně uveden není, je však zmíněn u blízce příbuzného andského druhu Draba violacea (před rokem 1991 byl totiž klasifikován jako D. violacea var. lehmanniana). Vzhledem k nevelkému areálu je Draba violacea řazena podle kritérií IUCN ke kriticky ohroženým druhům (CR).
Poznámka: Jihoamerické chudiny se svým výskytem omezují jen na andskou oblast, osídlují horské hřebeny od Venezuely až po Patagonii. Odhaduje se, že jich tady roste na 70 druhů.
Fotografoval Mário Duchoň, dne 1. 3. 2014 (Ekvádor, Parque nacional El Cajas). Za pomoc při identifikaci druhu srdečně děkuji Petru Sklenářovi a Ihsanu Al-Shehbazovi.