DRYOPTERIS CAMBRENSIS (Fraser-Jenk.) Beitel et W. R. Buck – kapraď kambrická / papraď

Syn.: Dryopteris affinis subsp. cambrensis Fraser-Jenk.
Česká jména: kapraď kambrická (Ekrt et al. 2010), kapraď plevinatá (Danihelka et al. 2012)
Čeleď: Dryopteridaceae Ching – kapraďovité
Dryopteris cambrensis
Rozšíření: Areálu druhu zahrnuje celou západní Evropu včetně Britských ostrovů, na východ zasahuje po Bulharsko. V současnosti jsou rozlišovány čtyři poddruhy, rostliny na našem území lze klasifikovat jako poddruh Dryopteris cambrensis subsp. insubrica (pravděpodobně rostliny na našich snímcích). Poddruh roste v celém areálu druhu. Naproti tomu D. c. subsp. cambrensis, D. c. subsp. distans a D. c. subsp. pseudocomplexa jsou známy pouze z menších oblastí západní a jižní Evropy. Jednotlivé poddruhy však pravděpodobně představují pouze klonálně se udržující apomiktické linie a celá tato problematika vyžaduje další studium. U nás zaznamenána pouze na několik lokalitách, jejichž počet však pravděpodobně nebude konečný. Několik míst výskytu leží na Šumavě a Novohradských horách, na Jindřichohradecku, v Moravském krasu, na Opavsku, u Náchoda a na Liberecku.
Ekologie: Roste v jehličnatých i smíšených lesích, na lesních světlinách nebo okrajích lesních cest. U nás i v kulturních (smrkových, borových nebo jedlových) lesích. Druh se zpravidla vyskytuje na lokalitách pouze v jednotlivých kusech nebo v několika málo exemplářích (u nás nejvýš třech). Jedná se o lesní, avšak relativně světlomilný a konkurenčně slabý druh nevyskytující se v zapojených porostech ostatních druhů kapradin a dalších bylin. Spóry dozrávají od července do září.
Popis: Trsnatá kapradina s vícehlavým oddenkem. Listy zpravidla přes zimu nevytrvávající, matné, tmavozelené až zelené, čepel úzce eliptická, 2,5–3,5krát delší než široká, lístky kopinaté s tmavou bází vřetene, bazální polovina lístku ve středu čepele s 8–10 páry úkrojků, úkrojky rovné a ± pravidelné, po stranách zpravidla celokrajné, na vrcholu zaokrouhlené či uťaté nebo zašpičatělé se zuby směřujícími zpravidla rovnoběžně s osou úkrojku, vřeteno plevinaté a žláznaté, pleviny ve střední části vřetene odstálé, řapík 6–25 cm dlouhý, plevinatý, pleviny lesklé, rezavé až oranžově hnědé, největší bazální 3–4,5 mm široké. Výtrusy 45–50 μm dlouhé. Průduchy 43–52 μm dlouhé.
Záměny: Po revizi okruhu kapradě rezavé (Dryopteris affinis agg.) na našem území byly zaznamenány kapraď Borrerova (Dryopteris borreri), kapraď kambrická (D. cambrensis) a kříženec D. ×critica (D. borreri × D. filix-mas). Druhy okruhu se vyznačují tmavými bázemi vřeten lístků. V rámci okruhu jsou však taxony morfologicky obtížně odlišitelné. Kříženec je odlišitelný podle převážně abortovaných výtrusů a velikosti průduchů. D. borreri a D. cambrensis se liší velikostí genomu, morfologické znaky vykazují určité rozdíly v rozměrech čepele a lístků, plevin na bázi řapíku nebo jejich barvě.
Ohrožení a ochrana: Velmi vzácný druh naší květeny na hranici svého rozšíření, vyskytující se typicky pouze v ojedinělých exemplářích. Patří ke kriticky ohroženým druhům (C1t).
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Dryopteris cambrensis
Fotografováno dne 3. 8. 2015 (u Železné Rudy). Za pomoc při determinaci druhu děkuji Liboru Ekrtovi.

Literatura:
L. Ekrt, M. Štech, M. Lepší & K. Boublík (2010): Rozšíření a taxonomická problematika skupiny Dryopteris affinis v České republice. In: Zprávy Čes. Bot. Společ., Praha, 45: 25–52.