Syn.: Dyerophytum arabicum (Boiss.) M. R. Almeida, Vogelia arabica Boiss., Vogelia indica Gibbs ex Wight
Čeleď: Plumbaginaceae Juss. – olověncovité
Dyerophytum indicum
Rozšíření: Areál tvoří několik samostatných ostrůvků. Na Arabském poloostrově roste v jemensko-ománském pohraničí (Mahra a Dhofar) a v horských oblastech na severu Ománu, odkud omezeně přesahuje i do Spojených arabských emirátů (Jebel Hafit v emirátu Abu Dhabi), dále je znám z Indie ze států Radžastán, Džajpur, Maháráštra a Kérala. Velmi blízce příbuzný je sokotranský endemit Dyerophytum socotranum.
Ekologie: Roste na kamenitých místech, často i ve skalních štěrbinách, vystupuje do nadmořské výšky okolo 1000 m.
Dyerophytum indicum
Popis: Prutnatý opadavý keř vysoký až 2 m; letorosty jsou ojíněné. Listy jsou střídavé, přisedlé, vejčité až téměř okrouhlé, 2–8 cm dlouhé a 1–8 cm široké, na bázi nápadně srdčitě objímavé, na okraji zvlněné, na vrcholku tupě špičaté nebo s krátkou nasazenou špičkou. Květy jsou uspořádány v hustých klasech na koncích větví, jsou oboupohlavné, 5četné; kališní lístky jsou vejčité až eliptické, 7–10 mm dlouhé; koruna je trubkovitá, jen o málo delší než kalich, žlutooranžová; tyčinek je 5; semeník je jednopouzdrý. Plodem je blanitá tobolka dlouhá 7–9 mm.
Využití: Rostiny jsou atakovány zvláště kozami, kterým velmi chutná. Nařezané mladé větvičky se v minulosti používaly jako náhrada tabáku.
Poznámka: Rod Dyerophytum čítá celkem 4 druhy, z nichž jeden se vyskytuje na jihozápadě Afriky v Jihoafrické republice a Namibii, dva na ostrově Sokotra a jeden na Arabském poloostrově a v Indii.
Dyerophytum indicum
Dyerophytum indicum
Dyerophytum indicum
Dyerophytum indicum
Dyerophytum indicum
Dyerophytum indicum
Fotografováno ve dnech 22. a 29. 9. 2015 (Omán: gov. Dhofar, Ras Sajir, a gov. Ash Sharquiyah, Wadi Shab).