Syn.: Echium mertensii Lehm.
Čeleď: Boraginaceae Juss. – brutnákovité
Echium albicans
Rozšíření: Endemit několika horských skupin v Andalusii v jižním Španělsku, roste např. v Serranía de Ronda a Sierra Nevada. V pohoří Sierra de la Pizarra nedaleko Málagy vytváří odlišný poddruh Echium albicans subsp. fruticescens.
Ekologie: Stanovištěm jsou vápencové nebo dolomitové skalky i okraje cest; lokality se nacházejí v nadmořské výšce 350–2000 m.
Echium albicans
Popis: Vytrvalá bylina, celá pokrytá dlouhými štětinatými chlupy; lodyhy rostou jednotlivě nebo tvoří trsy, jsou 50(–70) cm vysoké, obvykle nevětvené. Listy tvoří přízemní růžici, jsou podlouhlé až čárkovité, 10(–20) cm dlouhé a 1(–1,5) cm široké, šedobílé. Květenství je hustý válcovitý klas obvykle početných vijanů; vijany jsou 7(–13) cm dlouhé; listeny jsou čárkovité až štětinovité, 5,5–15 mm dlouhé, hustě chlupaté; kališní cípy jsou štětinovité, (7,5–)11–15(–17) mm dlouhé, hustě odstále chlupaté; koruna je trubkovitě nálevkovitá, (1,2–)1,5–2,8 cm dlouhá, zpočátku růžová, posléze modrající; 2–4 tyčinky vyčnívají z korunní trubky; čnělka je gynobazická. Plody jsou tvrdky 2,4–3,5 mm dlouhé, hustě a nepravidelně hrbolkaté.
Echium albicans
Echium albicansEchium albicans
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 30. 4. 2011 (Španělsko, Andalusie, okolí Grazalemy).