Syn.: Echium violaceum Stokes, Echium wierzbickii Haberle ex Rchb.
Česká jména: volový jazyk planý (Hájek 1562), haděnec obecný (Presl 1819), hadinec obecný (Presl 1846, Opiz 1852), haděnec obecný, liščí ocas, vlčí ocas, žebrák, panská láska (Sloboda 1852), hadinec obecný, volský jazyk (Čelakovský 1879), hadinec obecný (Polívka 1912), hadinec obyčejný (Dostál 1950), hadinec obecný (Dostál 1989, Kubát 2002)
Slovenská jména: smohla obecná, somhla, smohla, medunica, planý volový jazyk (Reuss 1853), hadinec obecný (Novacký 1936), hadinec obyčajný (Dostál 1950, Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Boraginaceae Juss. – brutnákovité
Echium vulgare

Echium vulgare

Rozšíření: Celá Evropa kromě arktických oblastí, západní Sibiř, druhotně i Severní Amerika a jih Jižní Ameriky (střední Chile a sever Patagonie). U nás se vyskytuje téměř na celém území roztroušeně až hojně, taktéž na Slovensku.
Ekologie: Roste na mezích, pastvinách, výslunných stráních, suchých loukách a náspech, v pásmu od nížin až do podhůří, byl zavlečen i výše. Kvete od června do září.
Popis: Dvouletá až vytrvalá bylina, 20–120 cm vysoká, lodyha vystoupavá až přímá, červeně naběhlá, se štětinovitými chlupy přisedlými na bradavkách, přízemní listy řapíkaté, kopinaté až obkopinaté, v růžici, lodyžní listy kopinaté, přisedlé, štětinovitě chlupaté, květy ve vijanech skládajících válcovitý hrozen, koruna modrá, růžová, vzácně i bílá, korunní trubka nálevkovitá, jen o málo delší než kalich. Plodem je tvrdka. Druh je poměrně značně variabilní.
Využití: Dříve se věřilo, že hadinec dokáže léčit následky hadího uštknutí, pozdější výzkumy však prokázaly jen přítomnost dezinfekčních látek. Je to dobrá medonosná rostlina.
Echium vulgare
Echium vulgare
Echium vulgare
Echium vulgareEchium vulgare
Fotografováno ve dnech 16. 7. 2005 (Brno, Žlutý kopec) a 18. 6. 2017 (Polabí, vrch Oškobrh).