Syn.: Cynodon coracanus Raspail, Cynosurus coracanus L., Eleusine cerealis Salisb., nom. illeg., Eleusine cerealis Ehrenb. ex Sweet, Eleusine dagussa Schimp., Eleusine indica subsp. coracana (L.) Lye, Eleusine indica var. coracana (L.) Fiori, Eleusine indica var. stricta (Roxb.) Chiov., Eleusine luco Welw., nom. inval., Eleusine ovalis Ehrenb. ex Sweet, nom. inval., Eleusine pilosa Gilli, Eleusine reniformis Divak., Eleusine sphaerosperma Stokes, nom. illeg., Eleusine stricta Roxb., Eleusine tocussa Fresen.
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Rozšíření: Pochází zřejmě ze subsaharské Afriky a snad i z Jemenu a Ománu. Domestikována byla zřejmě ve východní Africe asi před 5000 roky, zhruba před 3000 roky se dostala do Indie. Dnes se ovšem pěstuje i v mnoha dalších suchých oblastech Afriky a Asie, Indie je v současnosti největším světovým pěstitelem. V různých zemích od tropů až do mírného pásu zplaňuje na ruderálních stanovištích.
Ekologie: Roste v suchém tropickém klimatu v územích s ročním průměrem srážek (300–)500–1000 mm, dobře snáší sucho na počátku vegetační periody. Je tolerantní i k chladu (zastavuje růst, ale nehyne) i k teplotám přes 35 °C, v průběhu vegetační sezóny je optimálních 12 hodin slunečního svitu. Asimilace probíhá pomocí C4 cyklu.
Popis: Jednoletá trsnatá tráva vysoká 50–120 cm; stébla jsou robustní, přímá nebo vystoupavá. Listy mají lysé pochvy; jazýček je 1–2 mm dlouhý; čepel je čárkovitá, plochá, 30–60 cm dlouhá a 6–12 mm široká, brvitá nebo lysá. Květenství tvoří 5–7(–20) téměř okoličnatě uspořádaných hroznů; hrozny jsou 5–10 cm dlouhé, mají tuhé vřeteno a nesou hustě střechovitě uspořádané, vejčité, 5–9 mm dlouhé, 6–9květé klásky; plevy jsou nestejné, kopinaté, špičaté, dolní pleva je 1,5–3 mm, s 3 žilkami, horní 1,8–5 mm dlouhá; pluchy jsou vejčité, 2,2–4,7 mm dlouhé, tence blanité, zřetelně žilkované, slámové, tmavozelené nebo načervenalé, lysé, špičaté, bezosinné. Obilky jsou kulovité, 1–2 mm v průměru, žlutohnědé, jemně proužkované.
Využití: Obilovina s užitnými vlastnostmi podobnými jako proso (jako millet nebo též finger millet byla označována i v Etiopii). Má podobné ekologické nároky jako čirok (Sorghum bicolor) nebo mastňák habešský (Guizotia abyssinica), její kultury se s těmito plodinami často střídají. Z hlediska výživy má význam jako zdroj aminokyseliny methioninu, jehož nedostatek v oblastech, kde se jako základní potraviny konzumují maniok, zeleninový banán (plantejn), loupaná rýže nebo kukuřice, způsobuje zdravotní problémy. Z mouky se připravují chlebové placky, případně kaše. Vymlácená sláma bývá dále zkrmována dobytkem. Významnou pěstitelskou výhodou je, že obilky kalužnice jsou ve zralosti jen minimálně napadány škůdci a lze je snadno uchovávat po delší časové období – má tedy velký význam pro strategickou tvorbu zásob na „horší časy“.
Fotografovali Alena Vydrová a Vít Grulich, dne 1. 11. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, okolí obce Mekarabiya).