Syn.: Epacris affinis Colenso
Česká jména: postrminec (Presl 1846)
Čeleď: Epacridaceae R. Br. – postrmincovité; Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Epacris alpina
Popis: Endemit Nového Zélandu, vyskytuje se v centrální hornaté oblasti Severního ostrova a v severozápadní části Jižního ostrova. V nižších nadmořských výškách Nového Zélandu se vyskytuje ještě druh Epacris pauciflora; nejasná je identita už v roce 1888 popsaného druhu Epacris affinis, který byl zaznamenán na novozélandském vulkánu Tongariro (dnes bývá řazen ke zde představovanému druhu, byť je jeho historický popis velmi odlišný).
Ekologie: Roste na horských a subalpínských trávnících. Kvete od prosince do ledna.
Epacris alpina
Popis: Keř s větvemi vystoupavými až přímými, až 100 cm dlouhými a letorosty chlupatými. Listy jsou jen krátce řapíkaté, eliptické až vejčité, 3–5 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, celokrajné, na vrcholu tupé nebo špičaté, poněkud dužnaté, lysé. Květy jsou axilární, vyrůstají na koncích větví jednotlivě, jsou stopkaté, 5četné; listeny jsou vejčité, drobné; květy jsou asi 7 mm dlouhé; kališní cípy jsou vejčité, 2–3 mm dlouhé, brvité, tupé; koruna je bílá, trubka krátká, cípy jsou rozestálé, vejčité, tupé, tyčinky vyrůstají v jednom kruhu, prašníky jsou z koruny vyniklé, blizna je hlavatá. Plodem je kulovitá tobolka, zhruba 1,5 mm dlouhá, 5pouzdrá.
Poznámka: K rodu Epacris je v současnosti řazeno asi 50 druhů, které se vyskytují především v jihovýchodní Austrálii, avšak najdeme je také na Novém Zélandu a Tasmánii. Indicie poukazující na původnost tohoto rodu na Nové Kaledonii jsou patrně mylné. Dříve býval rod řazen do samostatné čeledi Epacridaceae, kam patřil například i rod Archeria.
Epacris alpina
Epacris alpina
Epacris alpina
Epacris alpina
Epacris alpina
Fotografoval Mário Duchoň, dne 12. 12. 2016 (Nový Zéland, South Island, Tasman District, Glenhope, Lookout Range).