Syn.: Chamaenerion palustre (L.) Schreb.
Česká jména: vrbka bahní (Presl 1819, Opiz 1852), vrbka bahenní, vrbovka (Čelakovský 1879), vrbovka bahenní (Dostál 1950, Kubát 2002)
Slovenská jména: kyprina močiarna (Dostál 1950), vŕbovka močiarna (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Onagraceae Juss. – pupalkovité
Epilobium palustre
Rozšíření: Roste téměř v celém mírném pásu severní polokoule, také v arktických oblastech. V Evropě je vzácná na jihu, dále roste na makaronéském ostrově Tenerife, v Malé Asii, na Kavkaze, zasahuje do Íránu a do Himálaje, přes Sibiř na Dálný východ, na sever Číny a do Japonska. Roste v Grónsku, na Islandu i v Severní Americe. U nás se vyskytuje dosti hojně až roztroušeně od nížiny do hor, v nížinách je však vzácnější.
Ekologie: Vyhledává slatinné a rašelinné louky, luční prameniště, okraje rašelinných tůněk, zrašeliněné nebo bahnité břehy rybníků a potůčků. Kvete od července do září.
Epilobium palustre
Popis: Vytrvalá bylina vysoká 7–70 cm, vytvářející dlouhé podzemní výběžky. Lodyha je přímá nebo krátce vystoupavá, oblá, v horní části krátce pýřitá. Vrchol lodyhy je před rozkvětem mírně nicí. Listy jsou převážně vstřícné, jen horní jsou střídavé, kopinaté, většinou přisedlé, celokrajné, jen někdy velmi mírně zubaté, často s podvinutými okraji. V jejich úžlabí se často vytvářejí svazečky lístků. Květy jsou malé, korunní lístky jsou vykrojené, růžové, zřídka bílé. Blizna je celistvá, kyjovitá. Tobolky jsou dlouhé 5–8 cm a jsou jemné pýřité. Semena jsou drobná, s chocholem chmýru.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení patří vrbovka bahenní mezi vzácnější druhy rostlin ČR vyžadující další pozornost (C4a).
Epilobium palustreEpilobium palustre
Epilobium palustre
Epilobium palustre
Fotografováno dne 5. a 6. 7. 2011 (PR U sedmi rybníků a EVL Nadlesí).