Syn.: Serapias latifolia Huds. [infrasp.?] atrorubens Hoffm., Serapias atrorubens (Hoffm.) Bernh., Helleborine atrorubens (Hoffm.) Druce, Epipactis latifolia All. var. atrorubens (Hoffm.) Irmisch
Česká jména: žežhulka černočervená (Sloboda 1852), kruštík tmavočervený (Čelakovský 1879)
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité
Epipactis atrorubens
Rozšíření: Evropa (kromě stálezelené oblasti Středozemí), Malá Asie, Kavkaz, Írán, západní Sibiř, Střední Asie. U nás roztroušeně až vzácně, častější je na Slovensku a v Rakousku.
Ekologie: Roste ve světlých lesích, na křovinatých stráních, na vápenci, v pásmu od nížin až do hor.
Popis: Vytrvalá bylina, 20–60 cm vysoká, lodyha přímá, nevětvená, listy ve dvou výrazných řadách, vejčité až vejčitě kopinaté, květenství s 10–30 květy, jeho vřeteno hustě chlupaté, okvětní lístky jsou rozestálé, většinou červeně nachové, pysk je kratší než ostatní lístky. Kvete od května do srpna. Druh je dosti variabilní, rozdíly se projevují ve velikosti květů, tvaru a velikosti listů i listenů, výšce rostlin.
Ohrožení a ochrana: Kruštík tmavočervený patří k ohroženým druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona (§3). Podléhá také ochraně mezinárodní úmluvy CITES.
Epipactis atrorubensEpipactis atrorubens
Fotografováno dne 18. 8. 2004 (Rakousko, Raxalpe).