EPIPACTIS HELLEBORINE (L.) Crantz – kruštík širolistý / kruštík širokolistý

Syn.: Serapias helleborine L., Epipactis latifolia (L.) All., Helleborine latifolia Druce
Česká jména: žežhulka širokolistá (Presl 1819, Opiz 1852, Sloboda 1852), kruštík širolistý (Čelakovský 1879, Dostál 1989)
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité

Rozšíření: Geograficky nejrozšířenější druh kruštíku, vyskytuje se téměř v celé Evropě, severní Africe, na východ postupuje přes Malou a Střední Asii do Himálaje, Číny a Japonska, zdomácněl dokonce i v Severní Americe.
Ekologie: Náš nejhojnější druh kruštíku, zároveň jeden z našich nejběžnějších vstavačů vůbec. Nejčastěji se s ním možno setkat ve světlých lesích, lesních lemech, ale i podél cest, tedy na druhotných stanovištích. Dospělé rostliny jsou jen středně mykotrofní.
Popis: Vytrvalá bylina, 20–100 cm vysoká, lodyha přímá, listy podlouhle kopinaté až široce vejčité, zelené s výraznou žilnatinou. Květenství až 40 cm dlouhé, květy nící nebo odstálé, zelenavé nebo i nachově naběhlé. Kvete od června do září, plodem je tobolka. Je to velice variabilní druh, poznání jeho poddruhů a forem rozhodně není u konce.
Ohrožení a ochrana: Kruštík širolistý je řazen ke vzácnějším taxonům naší květeny, které vyžadují další pozornost (C4), mezinárodně je také chráněn úmluvou CITES.


Fotografováno od 29. 5. do 19. 7. 2003 (Brno, Hády a Moravskoslezské Beskydy, Bílý Kříž).