EPIPACTIS PALUSTRIS (L.) Crantz – kruštík bahenní / kruštík močiarny

Syn.: Serapias longifolia L., Serapias palustris Mill., Epipactis longifolia All., Helleborine longifolia (L.) Moench, Cymbidium palustre Sw., Cephalanthera palustris Rich. ex Pritz., Arthrochilium palustre Beck, Limodorum palustre (L.) Kuntze, Amesia palustris (L.) A. Nelson et J. F. Macbr
Česká jména: žežhulka bahní (Opiz, Sloboda 1852), kruštík bahenní (Čelakovský 1879)
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité

Rozšíření: Evropa (kromě nejjižnějších a nejsevernějších oblastí), severní Afrika, západní a střední Asie, zhruba po Bajkal, u nás se vyskytuje roztroušeně až vzácně, hojnější je na Moravě.
Ekologie: Jeden ze zástupců našich kruštíků, roste na nezastíněných a stále vlhkých nebo dočasně zaplavovaných lokalitách, na slatinách a prameništích, na vápenci, často i na druhotných stanovištích.
Popis: Vytrvalá bylina, 25–50 cm vysoká, lodyha přímá, listy podlouhlé až úzce kopinaté, květy v klasu, nápadně velké, zprvu nící, pysk je zřetelně delší než ostatní okvětní lístky. Kvete od června do srpna. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Kruštík bahenní je zařazen k silně ohroženým druhům naší flóry (C2), ve stejné kategorii je chráněn i zákonem (§2), podobně jako i další naše orchideje je také zařazen do ochrany mezinárodní úmluvy CITES. Na Slovensku je hodnocen jako druh zranitelný (VU), také zde je chráněn zákonem (§), stejně tak v Srbsku.



Fotografováno od 21. 5. do 6. 7. 2003 (Brno, Hády a Obůrky-Třeštěnec); bělokvětý exemplář fotografovala Hana Urbanová.