EPIPOGIUM APHYLLUM (F. W. Schmidt) Swartz – sklenobýl bezlistý / sklenobyľ bezlistá

Syn.: Orchis aphylla F. W. Schmidt, Satyrium epipogium L., Limodorum epipogium Swartz, Epipogon aphyllus Čelak., Epipogium gmelini Rich.
Čeleď: Orchidaceae Juss. – vstavačovité

Rozšíření: Souvislejší areál se rozkládá hlavně v Evropě, ostrůvkovitě zasahuje i do Asie, táhne se až po Japonsko. U nás je druh velmi vzácný, v Čechách byl dlouho hodnocen jako nezvěstný, v současnosti je potvrzen na Šumavě, na Moravě roste vzácně jen v Moravském krasu, na Drahanské vrchovině, v Chřibech a Bílých Karpatech.
Ekologie: Roste na vlhkých, stinných, mechatých místech. V oblibě má humózní půdy, často vápnité, ale i kyselé.
Popis: Vytrvalá, nezelená, voskově bledožlutá nebo narůžovělá bylina, 10–20(–40) cm vysoká. Oddenek je rozvětvený, korálovitý, bez kořenů. Lodyha je dutá, lysá, v horní části načervenalá nebo nafialovělá. Listy jsou zakrnělé, žluté, šupinovité, při bázi lodyhy prstencovitě objímavé, uťaté, výše pak poloobjímavé. Květenství je řídké, nese 2–4(–8) květů. Listeny jsou vejčitě kopinaté, bělavé, průsvitné. Semeník má vejčitý tvar, je náhle stopkovitě zúžený, žlutý, lysý, má délku do 9 mm. Květy jsou nící, větší, nápadné. Okvětní lístky jsou rozestálé, jednožilné, dlouhé 1,2–1,4 cm, vnější jsou čárkovité, vnitřní o něco širší. Pysk, který je s ostruhou, je stejně dlouhý jako ostatní okvětní lístky. Je obrácený vzhůru, má tři laloky, z nichž prostřední je o mnoho větší než oba postranní. Pysk je široký, široce zašpičatělý, vydutý, bílý, podélně má 4–6 řad červeně zbarvených lišt nebo bradavek. Při bázi pysku jsou vejčitá žlutobílá ouška. Ostruha fialové nebo červenavé barvy je tlustá, vakovitá, směřuje vzhůru. Sloupek je krátký, přímý, vysoký asi 4 mm. Brylky jsou bledožluté, mají niťovité stopečky. Plodem jsou oválné tobolky. Kvete od června do srpna.

Poznámka: V přírodě se pravděpodobně rozmnožuje hlavně vegetativně, kdy z korálovitého oddenku vyrůstají dlouhé podzemní výběžky s drobnými šupinami, v jejichž paždí se vytvářejí hlízkovité útvary, které se oddělují a vyvíjejí se dále v nové rostliny. Sklenobýl je závislý na mykorhize po celou dobu života. Typické je pro něj velmi nepravidelné kvetení.
Jméno Epipogium pochází z řeckého epi = na a pogon = brada – vyjadřuje, že od vzhůru obráceného pysku dolů směřující okvětní lístky připomínají vousy, aphyllum = bezlistý.
Ohrožení a ochrana: Z hlediska ohrožení je sklenobýl bezlistý zařazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1), ve stejné kategorii je také chráněn podle zákona (§1). Na Slovensku patří k druhům silně ohroženým, i zde je chráněn zákonem (EN/§). Podléhá také ochraně mezinárodní úmluvy CITES.

Fotografováno dne 20. 7. 2006 (Boubín).