Syn: Allostelites arvense (L.) Börner, Equisetum pratense Roth non Ehrh. nom. illeg., Equisetum calderi B. Boivin, Equisetum saxicola Suksd.
Česká jména: přeslička polní (Polívka 1902), přeslička rolní (Dostál 1958, Kubát 2002)
Slovenská jména: praslička roľná (Marhold-Hindák 1998)
Čeleď: Equisetaceae DC. – přesličkovité
Equisetum arvense
Rozšíření: Vyskytuje se v celé Evropě a v Makaronésii s výjimkou Azor, v mimotropické Asii (na jih po Irák, Írán, severní Indii a střední až jižní Čínu), v Severní Americe od Grónska a Aljašky po jih USA. Zplanělý výskyt je znám z Nového Zélandu (zde invazní), jihovýchodní Austrálie, Jižní Ameriky (Chile, Argentina, Falklandy), Madagaskaru a Mauritiu. U nás nejhojnější přeslička, rostoucí velmi hojně až obecně od nížin do hor, podobně i na Slovensku. Ve vyšších horských polohách je její výskyt řidší, ale i tam se díky činnosti člověka šíří.
Ekologie: Druh s velmi širokou ekologickou amplitudou, vyskytuje se na řadě různých stanovišť. Roste např. na železničních náspech, okrajích cest a jiných synantropních stanovištích, na polích, loukách, náplavech, říčních navigacích, v lesích (od lužních až po smrčiny), také na vátých píscích. Preferuje hlubší půdy s vyšší hladinou podzemní vody (ale většinou ne zcela podmáčené), kyselé až slabě bazické. Výtrusy se tvoří od března do května.
Equisetum arvense
Equisetum arvenseEquisetum arvense
Popis: Vytrvalé byliny s plstnatým oddenkem a nepřezimujícími lodyhami dvojího typu: jarní plodné lodyhy jsou nevětvené a nezelené, před vývojem letních lodyh odumírají; letní sterilní lodyhy jsou zelené a přeslenitě větvené. Letní lodyhy 10–70(–100) cm vysoké, 2–5(–7) mm široké, bohatě přeslenitě větvené, vzácně až nevětvené, zelené, mělce rýhované, s 8–18 hladkými, nanejvýš slabě drsnými žebry; střední dutina zabírá 1/4–1/3 průměru lodyhy; lodyžní pochvy úzce nálevkovité, s (8–)10–18 zuby dosahujícími 1/3–1/2 délky pochvy, zuby úzce kopinaté, hnědé, bez nebo jen s velmi úzkým suchomázdřitým lemem. Větve jednoduché, vzácně do druhého stupně větvené, vzpřímené až rozestálé, hluboce rýhované, se 4(–5) žebry pokrytými drobnými křemitými hrbolky; pochvy větví kýlnaté, se 4 zuby ± zdéli pochev; první článek větví vždy delší nebo zdéli příslušné lodyžní pochvy. Jarní lodyhy (5–)10–20(–30) cm vysoké, (1–)3–5 mm široké, nevětvené, světle hnědé až červenohnědé, ± oblé; jejich pochvy široce nálevkovité až břichatě nafouklé, hnědé, s (8–)10–18 zuby, zuby kopinaté, tmavohnědé, bez suchomázdřitého lemu, dosahující 1/3–1/4 délky pochvy. Výtrusnicový klas elipsoidní, 10–40 mm dlouhý, tupý.
Záměny: Nezelené jarní lodyhy vytvářejí z našich přesliček ještě další tři druhy: přeslička největší (Equisetum telmateia) má jarní lodyhy o poznání mohutnější, 5–15 cm široké, s výtrusnicovým klasem 1–4 cm dlouhým a lodyžními pochvami s 20–40 zuby. U přesličky lesní (Equisetum sylvaticum) zuby lodyžních pochev srůstají po několika v rezavé laloky, takže počet zubů je menší než počet lodyžních žeber; jarní lodyhy tohoto druhu brzy vytvářejí přesleny listů a zelenají. Stejně tak brzy obrážejí i jarní lodyhy přesličky luční (Equisetum pratense), které jsou světlejší a mají zuby lodyžních pochev se širokým suchomázdřitým lemem.
Letní sterilní lodyhy jsou mimořádně variabilní, např. na stinných místech může být jejich vzhled výrazně odlišný od rostlin z osluněných stanovišť. U přesličky rolní je nejdolejší článek středních a horních lodyžních větví výrazně delší než příslušná lodyžní pochva; tento znak je společný ještě dalším třem již zmíněným druhům: přeslička lesní (Equisetum sylvaticum) má lodyžní větve ještě dále 1–2krát větvené a charakteristicky srostlé zuby lodyžních pochev (viz výše). Přeslička největší (Equisetum telmateia) je výrazně mohutnější, s tlustými nerýhovanými lodyhami barvy slonové kosti. Nejpodobnější je dosti vzácná přeslička luční (Equisetum pratense), která má nápadně hranatá lodyžní žebra s 1 řadou úzce válcovitých křemitých hrbolků (které je činí drsnými), zuby lodyžních pochev se širokým suchomázdřitým lemem, pochvy lodyžních větví cca 3krát delší než jejich zuby a větve rozestálé až převislé, na průřezu 3žebré.
Equisetum arvense
Equisetum arvense
Equisetum arvense
Využití: Léčivá rostlina; působí proti krvácení, protizánětlivě, antirevmaticky a močopudně, urychluje hojení ran; má příznivý vliv na stav kůže, nehtů a vlasů. Využívají se letní lodyhy, které se podávají zejména ve formě odvaru, případně se přikládají na rány ve formě kašovitých obkladů. Přeslička rolní obsahuje několik alkaloidů, mezi nimi i nikotin. Také obsahuje steroidní saponiny a vysoké procento křemičitanů, díky čemuž lze její lodyhy využít např. k mytí kovového nádobí v přírodě.
Je obtížným a houževnatým plevelem, zejména v zahradách a okopaninách.
Poznámky: Přestože má přeslička rolní velmi vysoký počet chromozomů (2n=216), jedná se o diploidní druh.
Má značnou schopnost absorbovat z prostředí a akumulovat ve svém těle zlato.
Equisetum arvense
Equisetum arvense
Fotografováno ve dnech 22. 7. 2011, 29. 4. a 20. 5. 2012 (Praha, Modřany).