EQUISETUM PRATENSE Ehrh. – přeslička luční / praslička lúčna

Syn.: Equisetum umbrosum G. F. W. Meyer, Equisetum drummondii Hooker, Allostelites pratense (Ehrh.) Börner
Čeleď: Equisetaceae DC. – přesličkovité

Rozšíření: Holarktický druh, vyskytuje se ve střední, severní a východní Evropě, na Sibiři, v severní Číně, Koreji, Japonsku i Severní Americe. U nás ostrůvkovitě až roztroušeně ve středních polohách, vystupuje vzácně i do hor, výjimečně do nížin.
Ekologie: Roste v lužních lesích, pobřežních křovinách, v zaříznutých údolních tocích středních poloh, na půdách humózních, bazických.

Popis: Vytrvalá, až 50 cm vysoká bylina se sezonním dimorfismem (odlišnost jarních a letních lodyh). Jarní fertilní lodyha je až 20 cm vysoká, nahnědlá. Letní sterilní lodyha je zhruba do 2/3 přeslenitě větvená, hluboce rýhovaná, na lodyžních žebrech s řadou válcovitých hrbolků tvořených oxidem křemičitým. Středová dutina zabírá zhruba polovinu průřezu lodyhy. Větve jsou 3žebré, tenké, často převislé. Zuby lodyžních pochev špičaté s širokým nažloutlým lemem.
Záměny: Často je zaměňována s přesličkou lesní (Equisetum sylvaticum). Na rozdíl od přesličky lesní má p. luční zuby lodyžních pochev volné, jejich počet je stejný jako počet lodyžních žeber a zuby mají široký nažloutlý suchomázdřitý lem.
Ohrožení a ochrana: Přeslička luční je zařazena k ohroženým druhům naší květeny (C3).


Fotografováno dne 21. 6. 2008 (Lužické hory).