Syn.: Poa eragrostis L., Eragrostis poaeformis Link, Eragrostis poioides P. Beauv. ex Roem. et Schult., Eragrostis suaveolens Becker ex Claus
Čeleď: Poaceae Barnhart – lipnicovité
Eragrostis minor
Rozšíření: Původní ve Středozemí, v severní a severovýchodní Africe, na Arabském poloostrově, ve Střední Asii, druhotně rozšířena téměř po celém světě (např. Severní i Jižní Amerika, Austrálie). U nás se vyskytuje roztroušeně v pásmu od nížin do pahorkatin.
Ekologie: Roste na suchých, často písčitých a ruderalizovaných stanovištích, na návsích a zdech, ve štěrbinách v dlažbě, v železničních stanicích i na polích a úhorech, na půdách vysychavých, výhřevných, neutrálních až kyselých. Kvete od července do září.
Popis: Jednoletá, trsnatá tráva, stébla vzpřímená nebo poléhavá, obloukovitě nebo kolénkatě vystoupavá, 5–40 cm vysoká, nejnižší větve laty jsou na bázi lysé nebo pokryté krátkými chlupy. Jazýčky nejsou vyvinuty, listové pochvy jsou dlouze brvité. Čepele listů asi 4 mm široké, na okraji žláznatě chlupaté, zelené, ploché. Květenstvím je řídká lata, až 15 cm dlouhá, větévky jsou kolmo odstálé, křivolaké, klásky jsou kopinaté, až 8 mm dlouhé, 5–12květé, vřeteno klásku je zcela zakryté květy.
Eragrostis minorEragrostis minor
Eragrostis minor
Fotografováno dne 4. 8. 2007 (Praha, Karlův most).