Syn.: Erica coccinea P. J. Bergius, Erica sanguinea Lodd., Erica spissifolia Salisb., Ericoides abietinum (L.) Kuntze, Syringodea abietina D. Don, Syringodea patersonii G. Don, Syringodea sanguinea G. Don
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Erica abietina
Rozšíření: Druh s velmi malým areálem na Kapském poloostrově v okolí Kapského Města v provincii Western Cape v Jihoafrické republice. Ačkoli areál měří na délku asi 50 km, jsou v něm rozlišovány 3–4 poddruhy lišící se odstínem barvy květů a mírou odění. Zobrazené rostliny odpovídají nominátnímu poddruhu.
Ekologie: Stanovištěm jsou křoviny formace fynbos na kyselých, živinami chudých stanovištích, je vázaný na oblasti se srážkově bohatou zimou a letními přísušky. Patří mezi druhy, které cykly pořárů přežívají v podobě semen.
Erica abietina
Popis: Dosti statný keř vysoký až 1,5 m; větve jsou přímé, krátce brvité. Listy tvoří obvykle šestičetné přesleny, směřují šikmo vzhůru, jsou jehlicovité, prohnuté, jemně chlupaté. Čtyřčetné květy vyrůstají na koncích větví, někdy je květenství prodloužené, klasovité; květní stopky jsou většinou chlupaté; listeny pod květem jsou 3; kališní lístky jsou volné, chlupaté, nanejvýš zdéli 1/4 koruny, zelené s červeným nádechem; koruna je trubkovitá, slabě prohnutá, více než 1 cm dlouhá, sytě červená, jemně měkce chlupatá, cípy jsou krátké, přímé; tyčinek je 8, jsou kratší než koruna, prašníky nejsou přívěskaté; semeník je svrchní, 4pouzdrý, chlupatý, čnělka poněkud vyčnívá z ústí koruny. Plodem je tobolka.
Ohrožení a ochrana: Druh má velmi malý areál, ale vyskytuje se v něm v dostatečně početných populacích, v Červeném seznamu Jihoafrické republiky figuruje mezi taxony vyžadujícími pozornost (LC – least concern).
Erica abietina
Erica abietina
Erica abietina
Erica abietina
Erica abietina
Fotografovala Věra Svobodová, dne 19. 4. 2012 (Jihoafrická republika, Western Cape: Kapské Město, Stolová hora).