Syn.: Blaeria breviflora Engl., Blaeria bugonii Welw. ex Engl., Blaeria condensata Hochst. ex A. Rich., Blaeria friesii Weim., Blaeria glanduligera Engl., Blaeria glutinosa K. Schum. et Engl., Blaeria granvikii Alm et T. C. E. Fr., Blaeria guguensis Pic. Serm. et Heiniger, Blaeria johnstonii Engl., Blaeria keilii Engl., Blaeria keniensis Alm et T. C. E. Fr., Blaeria kilimandjarica Alm et T. C. E. Fr., Blaeria kingaensis Engl., Blaeria kiwuensis Engl., Blaeria mannii (Engl.) Engl., Blaeria meyeri-johannis K. Schum. et Engl., Blaeria nimbana A. Chev., Blaeria patula (Engl.) Engl., Blaeria silvatica Welw. ex Engl., Blaeria sphagnicola Sleumer, Blaeria spicata Hochst. ex A. Rich., Blaeria stolzii Alm et T. C. E. Fr., Blaeria subverticillata Engl., Blaeria tenuifolia Engl., Blaeria tenuipilosa Engl. ex T. C. E. Fr. et Almq., Blaeria tenuis Alm et T. C. E. Fr., Erica tenuipilosa (Engl. ex T. C. E. Fr. et Almq.) Cheek
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Erica silvatica
Rozšíření: Velmi rozsáhlý areál tohoto vřesovce v subsaharské Africe je – vedle druhu Erica arborea – druhý nejrozsáhlejší v celém rodu Erica. Druh ostrůvkovitě roste v horských oblastech v tropech na západě kontinentu (Mt. Nimba na hranici Guineje, Libérie a Pobřeží Slonoviny; hory v Kamerunu, zřejmě též na ostrově Bioko), na východě od Etiopie a Súdánu až po Zimbabwe a Mozambik, ale také v Angole.
Ekologie: Provází především světliny a otevřená místa mezi dřevinami těsně pod horní hranicí lesa, ale i křoviny a trávníky afroalpinského stupně, zejména na vlhčích místech, např. mezi skalkami nebo podél potůčků. Lokality leží v nadmořských výškách (1350–)1800–4000(–4500) m.
Erica silvatica
Popis: Nízký keřík vysoký 10–40(–100) cm; větvičky jsou přímé nebo rozestálé, hnědé nebo načervenalé, pokryté jednoduchými chlupy, v nichž mohou být přimíšeny chlupy stromečkovitě rozvětvené i žláznaté. Listy se tvoří na krátkých postranních větvičkách, jsou po 3(–4) v přeslenu, čárkovité až čárkovitě kopinaté, 1–6 mm dlouhé a 0,3–1,3 mm široké, žlábkovité, špičaté, řídce nebo hustě chlupaté, odění může být různorodé. Květenství je až 15 cm dlouhé, skládá se z přeslenů; květní stopky jsou 0,2–1,7 mm dlouhé, chlupaté, méně často i lysé; květy jsou 4četné; kališní lístky jsou kopinaté až čárkovité, 0,5–2 mm dlouhé, špičaté, zelené, s rozmanitými typy chlupů; koruna je nálevkovitá nebo široce zvonkovitá, 0,8–4,5 mm dlouhá, růžová, méně často bělavá nebo purpurová, lysá, cípy jsou 0,3–0,7 mm dlouhé, většinou zaokrouhlené; tyčinky jsou v jednom kruhu, přibližně zdéli koruny; semeník je kulovitý nebo na vrcholu mělce laločnatý. Plody jsou kulovité chlupaté tobolky asi 1 mm v průměru.
Poznámka: Druh Erica silvatica je velmi variabilní (to navozuje i rozsáhlá synonymika); zdá se, že však proměnlivost rostlin z různých částí areálu se značně prolíná. Proto bylo navrženo širší pojetí, i když je zřejmé, že krajní odchylky variability (zejména ve tvaru a velikosti kalicha a koruny i ve tvaru a odění listů) jsou značně odlišné.
Erica silvatica
Erica silvaticaErica silvatica
Erica silvatica
Fotografováno dne 30. 10. 2013 (Etiopie, Simien Mountains, Imet Gogo).