Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Erica tetralix
Rozšíření: Převážně atlantská část Evropy, Pobaltí. Areál vede ze severního Portugalska přes Španělsko, Francii, Irsko, Velkou Británii, Faerské ostrovy, Holandsko, Belgie, Německo, Dánsko, Norsko, Švédsko, po střední Finsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko. Na jihu po Horní Lužici a jihozápadní Polsko. Atlantský element zasahující do západní části střední Evropy. Vertikální rozmezí 0–2200 m n. m. V ČR byl kdysi udáván jako zplanělý, snad zavlečený se sazenicemi lesních dřevin. Jako původní byly označovány pouze populace v Jizerských horách na Rašeliništi Jizerky (zvané též Malá jizerská louka) a na Šumavě v Mrtvém luhu, nedávno byl objeven i v Krušných horách nad Košťany. V poslední době byla původnost druhu u nás zpochybněna, otázka původu našich populací však vyžaduje ještě další studium.
Ekologie: Těžiště výskytu tohoto druhu náleží hlavně do atlantské oblasti, pro kterou jsou typické malé teplotní rozdíly během roku, vysoké množství srážek a kyselé, na živiny chudé, vyluhované půdy. Roste na vrchovištích, pokryvných rašeliništích, občas i pobřežních písčitých dunách. Hlavními biotopy s výskytem Erica tetralix jsou:
1. Společenstva severoatlantských vlhkých vřesovišť (v oblasti Britských ostrovů a na pevnině zasahující od Norska po Normandii, fragmenty těchto společenstev rovněž v západní, střední a severovýchodní Evropě) s druhy Erica vagans, E. cinerea, Calluna vulgaris, Myrica gale, Molinia caerulea, Schoenus nigricans, Trichophorum cespitosum, Eriophorum vaginatum, Gentiana pneumonanthe, Oxycoccus spp., Andromeda polifolia, Rhynchospora spp., Carex spp., Cirsium dissectum, Cladonia spp., Sphagnum spp., Racomitrium lanuginosum atd.
2. Společenstva atlantských vlhkých vřesovišť mírného pásu (jižní Anglie-Dorset, Cornwall, západní region Francie, Španělska a Portugalska) s druhy Erica ciliaris, E. cinerea, Calluna vulgaris, Daboecia cantabrica, Genista micrantha, Genista spp., Ulex minor, U. gallii, Agrostis curtisii, Narthecium ossifragum atd.
U vřesovce čtyřřadého se podobně, jako u ostatních vřesovcovitých, vyskytuje erikoidní mykorrhiza nejčastěji s vřeckovýtrusou houbou Hymenoscyphus ericae.
Erica tetralix
Popis: Vždyzelený, jednodomý, bohatě větvený keřík, 20–70 cm vysoký. Větve hranaté, přímé, žláznatě chlupaté (hlavně v horní části). Listy ve 4četných přeslenech, jehlicovité, tupé, čárkovitě kopinaté, 3–6 mm dlouhé, na okraji podvinuté, v mládí pýřité. Květy ve vrcholových okolících. Květní stopky pýřité, se 2–3 listenci. Kališní lístky volné, úzce kopinaté, 2–3 mm dlouhé, pýřité, na okrajích se žláznatými chlupy. Koruna baňkovitá, 5–9 mm dlouhá, masově narůžovělá (vzácně bílá), krátce 4cípá. Tyčinek 8, z květu nevyčnívají, prašníky s dlouhými bazálními přívěsky. Gyneceum srostlé ze 4 plodolistů, čnělka přímá s hlavatou bliznou, z květu vyniká. Plodem je 3–4,5 mm dlouhá, 4pouzdrá, válcovitá tobolka s mnoha drobnými hnědými vejcovitými semeny. Kvete od června do září.
Ohrožení a ochrana: Vřesovec čtyřřadý je řazen mezi kriticky ohrožené druhy naší květeny (C1r).
Poznámka: V našich podmínkách oblíbený a otužilý druh, využíván s mnoha kultivary v okrasném zahradnictví.
Erica tetralixErica tetralix
Erica tetralix
Fotografováno dne 22. 7. 2007 (Rašeliniště Jizerky).