Syn.: Erica lentiformis Salisb., Ericoides umbellatum (L.) Kuntze, Gypsocallis umbellata D. Don
Čeleď: Ericaceae Juss. – vřesovcovité
Erica umbellata
Rozšíření: Západomediteránní druh, vyskytuje se ve střední a západní části Pyrenejského poloostrova ve Španělsku a Portugalsku, a taky v severozápadní Africe v Maroku.
Ekologie: Stanovištěm jsou nízká vřesoviště, mediteránní křoviny (matorral) a světlé lesy, také písčiny navazující na pobřežní duny, vždy na kyselém podkladu. Vystupuje do nadmořské výšky 1500 m. Kvete v únoru až červenci.
Erica umbellata
Popis: Nízký stálezelený keřík vysoký 0,1–0,5(–1) m; mladší větvičky jsou hranaté, červenohnědé, s krátkými žláznatými nebo nežláznatými chlupy. Listy vyrůstají v 3četných přeslenech, jsou přímé až přímo odstálé, čárkovité až úzce kopinaté, (1,3–)2–4,5(–5) mm dlouhé a 0,4–0,7 mm široké, zejména v mládí krátce brvité a někdy i žláznaté, podvinuté. Květenství je vrcholový okolík s 3–6 květy; květní stopky jsou (2–)3–5(–7) mm dlouhé, jemně chlupaté; kališní lístky jsou volné, obvykle kopinaté, (1,3–)1,5–2(–2,5) mm dlouhé, zelené, pýřité a na okraji žláznatě brvité; koruna je baňkovitá až poněkud válcovitá, (3–)3,5–5,5(–7) mm dlouhá, sytě růžová až nachová, cípy jsou přímé až rozestálé, asi 0,4 mm dlouhé; tyčinky postrádají přívěsky; semeník je lysý. Tobolka je kuželovitá až téměř kulovitá, 2–2,5 mm dlouhá, lysá.
Erica umbellata
Erica umbellata
Erica umbellata
Erica umbellata
Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 20. 4. 2017 (Portugalsko, Cabo Sardão).