Syn.: Erigeron pulchellus var. unalaschkensis DC., Erigeron unalaschkensis (DC.) Vierh., Erigeron uniflorus f. pallidus (Cronquist) B. Boivin, Erigeron uniflorus var. unalaschkensis (DC.) Ostenf.
Čeleď: Asteraceae Bercht et J. Presl – hvězdnicovité
Erigeron humilis
Rozšíření: Amfipacificky i amfiatlanticky rozšířený arktický druh, vyskytuje se na Islandu, v severní Fennoskandii, na Špicberkách, Kamčatce, Čukotce a v Severní Americe, kde se jeho areál táhne od Aljašky přes severní Kanadu až do Grónska, Skalistými horami pak sestupuje k jihu až do amerických států Idaho, Montana, Wyoming, Utah a Colorado.
Ekologie: Roste na vlhkých alpínských trávnících, na kamenitých svazích, prameništích, v arktické tundře, stoupá až do nadmořské výšky okolo 2400(–4000) m. Kvete od července do září.
Popis: Vytrvalá bylina, 2–25 cm vysoká. Lodyha je přímá, hustě chlupatá. Přízemní listy jsou obkopinaté až kopisťovité, 10–50 mm dlouhé a 2–7 mm široké, celokrajné, jemně chlupaté, lodyžní listy jsou menší. Úbory vyrůstají jednotlivě, zákrovy jsou 6–9 mm dlouhé, zákrovní listeny ve (1–)2(–3) řadách, tmavě purpurové, hustě chlupaté; jazykovitých květů je 50–150, liguly jsou přímé, nitkovité, jen 0,3–1 mm široké, nestočené, nezahnuté, namodralé až purpurové nebo i bílé; trubkovité květy jsou žluté. Plodem je chlupatá nažka s bílým chmýrem.
Erigeron humilis
Erigeron humilis
Erigeron humilis
Fotografováno dne 27. 6. 2015 (Kanada, Alberta, Kananaskis, Ptarmigan Cirque).